Zuzana Augustin Poláčková je známá hlavně díky své agentuře VIZOO Image – jednou z největších produkčních a eventových agentur na místním trhu. Zastupuje většinu módních luxusních značek z Pařížské ulice, pro něž organizuje komorní setkání i velké galavečery. Mezi její klienty však patří i Čínská komora, pro kterou připravuje investiční fóra, kongresy, lékařské koference i charitativní akce.
Zároveň je také dvojnásobnou matkou na plný úvazek, přičemž se ji daří tyto dvě role plnit se stoprocentním nasazením na obou frontách. Jelikož se podobný režim stal denní realitou mnoha žen, Augustin Poláčková se rozhodla své portfolio rozšířit ještě o jeden projekt, a to Best Nanny - agenturu, poskytující rodinám pomoc profesionálních chův.
Jsem živým důkazem, že ano. Ale… A za tím velkým „ale“ si stojím. Abych mohla zvládat obojí, musela jsem v životě opravdu hodně obětovat. Samozřejmě mi nelétají nad hlavou rakety ani nevyvíjím lék na nevyléčitelné nemoci, ale život mám rozkouskovaný na vteřiny. Vždy jsem říkala, že lidé v dnešní době závidí jiným snad i nemoc. Nikdo ale nevidí, jaké to je vstávat za tmy, starat se o teplou snídani každý den, hodit se do gala, letět do školy/školky, pak na jednání, kde nikoho nezajímá špatná nálada, pak znovu za dětmi, uvařit večeři – neboť studená večeře není plnohodnotným jídlem – a po cca dvou praních a žehlení otevírat o půlnoci počítač a vytvořit něco, co má smysl, pod co se můžete podepsat, nebo vymyslet dokonalý event, kterým okouzlíte nejvýznamnější klienty. Každý vidí hezké auto, značkovou kabelku a široký úsměv.
Největší úskalí je samozřejmě omezení času, který trávím se svými dětmi, ale i sama se sebou – reálně nemám léta skoro žádný osobní život a ani prostor na něj. Věřím, že to časem změním, nebo se o to aspoň chci pokusit. Výhodou je síla, kterou jsem získala díky zkušenostem. Jsem na to hrdá a dává mi to sebevědomí. Vím, co jsem dokázala a čím jsem si prošla. Sama za sebe vím, že jsem si všechno vydřela – nic jsem nedostala jen tak a nic nebylo jednoduché. Mám čisté svědomí, a to je osvobozující pocit.
Asi bych se nenazývala veřejnou osobou, ale ano, občas mě někde někdo pozná. Každopádně posuzování jsem od cizích opravdu v minulosti zažila a někdy mě to pořádně smetlo. Od té doby jsem si zakázala číst diskuse pod články o mé osobě nebo poslouchat nepravdivé informace o mém životě, které se šíří „chodbami“. Samozřejmě ne vždy se to podaří. Pozitivum, i když trošku prazvláštní, je, že se člověk snaží ještě více… Asi trošku obrácená psychologie. (smích)
Úplně největší zájem zaznamenáváme na českém trhu asi momentálně o chůvy, tedy ty, které přeberou odpolední péči o děti, dokud jsou rodiče v práci. Vyzvednout ze školy, odvézt na kroužky, udělat večeři a domácí úkoly s dětmi – to jsou základní požadavky. Samozřejmě jsou zde i jiné – full-time chůvy k novorozencům, chůvy s cizím jazykem, ale part-time momentálně převládá, což je samozřejmě ovlivněno i ročním obdobím – začal školní rok a mámy nevědí, kde jim hlava stojí.
Na slovenském trhu je klientela trošku jiná, tam máme průběžně větší zájem o zahraniční chůvy, ať už je „dovezeme“ na full-time z Jižní Ameriky, nebo najdeme na místním trhu na part-time, důležitý pro rodiny je cizí jazyk, který se dítě naučí, a samozřejmě, zachování soukromí.
Myslím si, že z velké části ve společnosti ještě tabu bohužel převládá, ale za mě by určitě měla být chvályhodným elementem výchovy toho nejcennějšího, co v životě máme. Dobrá chůva by se měla nenásilně stát členem rodiny, kamarádkou, na kterou se děti těší a se kterou zažívají to, co s jinými členy rodiny ne. Vždyť každý z nás umí dát dítěti něco jiného – jinak si s ním hraje a vzdělává ho babička, jinak děda, táta i máma. Všichni dohromady tvoří bezpečné a podnětné prostředí pro děti, které z něj vycházejí obohacené, ne ochuzené o mateřskou lásku nebo jakýkoli jiný zdravý rodinný vztah. Chůva nikoho z rodiny nevytlačí, ale doplní ji.
Za mě určitě pomoc sladit kalendář pracující matky a dvě děti v úplně jiných věkových kategoriích. S různými potřebami, časovými harmonogramy a ještě navíc specificky i český jazyk, jelikož jsem Slovenka. Tím, že nemáme v Česku ani jednu babičku, je chůva opravdu nepostradatelný člen rodiny.
Za těch pár let fungování agentury jsme si už zkusili, že téměř nic není nemožné, ale samozřejmě si klienti musí nechat i poradit, neboť úplné zázraky dělat neumíme. Přece jen je to stále práce s lidmi, a ta je někdy těžká.
Aktuálně například pro jednu slovenskou rodinu řešíme full-time chůvu s pedagogickým vzděláním, mluvící španělsky, která bude učit děti i hru na klavír. Takové bylo zadání a my jsme ho splnili – v Jižní Americe jsme našli ideální osobu, která má právě za pár dní přiletět.
Vnášet lepší dynamiku a klid do rodiny by měla ale každá chůva, ať už na straně rodičů, nebo dětí. Rodičům ulehčí každodenní život v dnešní rychlé a náročné době a dětem pomůže.
Opravdu upřímně miluji děti, cizí i své. Pravdou však je, že když se nad tím zamyslím hlouběji, miluji na nich onu nevinnost, upřímnost a čistotu, kterou svět, ve kterém se většinou pohybuji, postrádá. Na mateřství si tedy nejvíce užívám únik od intrik a politických her dospěláků do světa pravdy a bezpečnosti.
Nejlepší róby na Grammy's 2024
Beyoncé vydala svou řadu vlasové kosmetiky
Všechno je tak, jak má být