Smrt Kurta Cobaina znovu pod lupou: forenzní tým tvrdí, že nešlo o sebevraždu

Třicet dva let po smrti Kurta Cobaina se vrací otázka, která nikdy úplně nezmizela. Soukromý tým forenzních odborníků tvrdí, že v pitevních a spisových materiálech našel nesrovnalosti, jež mají ukazovat na násilný čin. Úřad koronera ale dál stojí za původním závěrem, policie v Seattlu případ znovu otevírat nehodlá.
Josef Šlaich
——
15. února 2026

Když Kurt Cobain 5. dubna 1994 zemřel ve svém domě v Seattlu, úřady uzavřely případ jako sebevraždu po střelném poranění brokovnicí. Teď se do veřejného prostoru vrací jiný výklad. Skupina soukromých forenzních odborníků oznámila, že přezkoumala pitevní zprávu a spisový materiál a dospěla k odlišnému závěru.

„Tohle je vražda. Musíme s tím něco udělat,“ prohlásil forenzní specialista Brian Burnett, který měl revizi materiálů vést. Podle týmu existuje několik bodů, které mají naznačovat, že Cobain mohl být konfrontován jedním nebo více útočníky, nuceně předávkován heroinem a následně zastřelen.

Co přesně nesedí?

Odborníci mluví o souboru detailů, které prý neodpovídají jednoduchému scénáři rychlé smrti po výstřelu. Upozorňují zejména na popsané nálezy v pitevní dokumentaci a na interpretaci některých stop.

„V pitevní zprávě jsou věci, u nichž si řeknete: počkat, tenhle člověk nezemřel velmi rychle na výstřel z brokovnice. Nekróza mozku a jater nastává při předávkování. Nenastává při smrti brokovnicí,“ uvedla členka týmu Michelle Wilkinson. Podle citované pasáže se odborníci opírají o to, že některé fyziologické změny popsané v dokumentaci se častěji pojí s intoxikací než s okamžitým následkem střelného poranění.

Tým zpochybňuje i další prvky případu, například polohu rukou, čistotu levé ruky a umístění vystřelené nábojnice. Jejich argumentace staví na tom, že pokud by došlo k předávkování, mohl by být následný výstřel součástí snahy o vytvoření zdání sebevraždy.

Úřady trvají na sebevraždě, policie případ neotevře

Oficiální instituce zatím nic nemění. Mluvčí koronera uvedl, že úřad při původním šetření spolupracoval s místní policií, provedl úplnou pitvu a dodržel všechny postupy při určení způsobu smrti jako sebevraždy. Zároveň dodal, že kancelář je otevřená přehodnocení, pokud by se objevily nové důkazy. Policisté ze Seattlu však podle dostupných vyjádření zůstávají u uzavřeného závěru. „Náš detektiv uzavřel, že zemřel sebevraždou, a to je i nadále závěr tohoto oddělení,“ zaznělo k postoji policie.

Soukromí odborníci přesto tvrdí, že jejich cílem není senzace ani okamžité obvinění konkrétní osoby. „Neříkáme, aby byl zítra někdo zatčen a obviněn. Jen jsme upozornili na to, že jsou tu další důkazy. Jestli se mýlíme, ať nám to dokážou. To jediné jsme po nich chtěli,“ doplnila Wilkinson.

Smrt Kurta Cobaina je kulturní trauma generace a zároveň mýtus, který se dál proměňuje podle toho, kdo se na něj dívá. Cobain byl hlasem Nirvany, kapely, jež na začátku devadesátých let definovala grunge a přepsala pravidla mainstreamu. Úspěch alba Nevermind a zvláštní směs syrovosti, studu, vzdoru i zranitelnosti udělaly z Cobaina symbol, který odolává času.

Právě proto se kolem jeho smrti stále vrací otázky. Ne vždy z dobrých důvodů, často z touhy po vysvětlení, které by bylo dramatičtější než realita. Jenže tentokrát nepřichází další internetová legenda, ale tým, který se snaží argumentovat jazykem forenzní praxe. Výsledek je stejný jako vždy: střet dvou světů. Oficiálního závěru, jenž se opírá o postupy a autoritu institucí, a paralelního vyšetřování, které tvrdí, že v dokumentech vidí něco jiného.

Josef Šlaich

Expert na beauty, estetickou medicínu a hodinařinu, který se se čtenářkami Harper’s Bazaar dělí o své znalosti v rámci své rubriky Beauty Insider.

Objednejte si předplatné Harper’s Bazaar

Časopis Harper’s Bazaar
Předplatné

Podobné články

Sleduj nás
na instagramu