Bianca Censori poprvé promluvila o životě po boku Kanyeho Westa. Takto vysvětluje jeho skandály

Bianca Censori se od svatby s Kanyem Westem v roce 2022 držela spíš v pozadí. Na veřejnosti byla vidět po jeho boku, často v extrémně odhalujících stylizacích nebo v situacích, které budily pozornost i silné reakce, sama však dlouho mlčela. V novém rozhovoru se nyní poprvé vyjádřila k tomu, jak vnímá život s mužem, jehož jméno je v posledních letech spojováno především se skandály, nenávistnými výroky a vážnými obviněními.

Její první velká výpověď pro Vanity Fair nepřináší ostré odsouzení ani pokus o jednoduché odstřižení od chaosu, který Kanyeho Westa obklopuje. Naopak. Bianca popisuje vztah, v němž se podle svých slov snažila být oporou i ve chvílích, které byly extrémně náročné. „Letos to bylo jako provádět resuscitaci několik měsíců v kuse. Mám vůči němu dost lásky a empatie, abych to dokázala. A uvědomuji si, že zbytek světa to nechápe.“

Právě tato věta nejlépe vystihuje tón celého jejího vyjádření. Bianca nepůsobí jako někdo, kdo by chtěl popřít tíhu celé situace. Spíš jako žena, která se snaží vysvětlit, proč ve vztahu zůstala navzdory momentům, kdy sama uvažovala o odchodu. Podle svých slov dnes takové úvahy zpětně vnímá jako povrchní. Současně ale přiznává, že ani ona sama nedokázala vždy porozumět některým Westovým obsesím. Když se ho ptala, odkud pramení jeho fixace na Židy a nacismus, nedostala podle svých slov „žádnou smysluplnou odpověď, která by stála za zapamatování“.

Obvinění, umění a verze reality, kterou Bianca přijímá

Negativní pověst už Kanyeho Westa stála nejen ztráty v byznysu, ale také sérii žalob od bývalých zaměstnanců. V rozhovoru zaznívají závažná obvinění ze sexuálního obtěžování a sexuálně násilného chování, která West odmítá a interpretuje jako útok na svou kreativitu. Bianca se v této části staví spíše na jeho stranu, respektive na stranu širšího pohledu na umění, které podle ní nemusí být vždy uhlazené ani komfortní.

„Někteří se zkrátka vydali touto cestou, a na to by se měl brát ohled,“ říká. A dodává také další výrok, jímž naznačuje, že některé konflikty mohou být podle ní spojené s emocemi po ukončení pracovního vztahu. „Je v tom určitý emoční náboj. Někdy se stává, že si někdo připadá ublíženě kvůli tomu, že přišel o svou někdejší práci.“ Tahle pasáž rozhovoru bude nepochybně vyvolávat silné reakce. Nejen proto, že přichází v kontextu velmi citlivých obvinění, ale také proto, že ukazuje, jak výrazně Bianca přijímá Westův způsob uvažování o hranicích mezi uměním, provokací a veřejným pobouřením.

Nahota jako společný koncept

Jedním z nejdiskutovanějších témat jejich vztahu jsou odhalené outfity Bianci, které často působily takřka jako absence oděvu. Právě kolem nich se opakovaně objevovaly spekulace, zda nejde o další projev Westovy kontroly nebo jedné z jeho obsesí. Bianca však tuto interpretaci odmítá a tvrdí, že výsledné stylizace vznikaly společně. „S manželem jsme si oděvy vymýšleli společně. Šlo o spolupráci, ne diktát,“ říká.

Bianca se v rozhovoru nezastavuje jen u Kanyeho Westa. Popisuje také vlastní psychické potíže a období, kdy musela podstoupit rehabilitační program ve Španělsku. Svůj někdejší problém označuje jako emoční dysregulaci a přiznává, že i ona sama procházela obdobím, kdy její chování dopadalo na ni i na její nejbližší. „Potřebovala jsem na sobě zapracovat, protože jsem měla určité vzorce, které v důsledku škodily mně i mým blízkým. Lidem kolem sebe mnohdy přičítám důvody pro své štěstí i pro své neštěstí. A když mi nebylo dobře, měla jsem sklon vinit za to druhé.“

Omluva, léčba ve Švýcarsku a další pokus o vysvětlení

Do celé kauzy navíc vstupuje i další rovina. Kanye West nedávno zveřejnil v deníku The Wall Street Journal celostránkové prohlášení nadepsané Pro ty, kterým jsem ublížil, v němž se omlouvá za své nenávistné výroky a tvrdí, že šlo o nejhorší projevy jeho bipolární poruchy. Současně uvedl, že zhoršení jeho psychického stavu mohlo souviset s neléčeným úrazem hlavy, který podle svých slov dlouhodobě ovlivňoval jeho duševní zdraví.

V následném rozhovoru pro Vanity Fair pak zdůraznil, že zveřejněný dopis neměl být jen taktickým pokusem o nápravu reputace, ale skutečným přiznáním lítosti. Dodal také, že se rozhodl podstoupit stabilizační léčbu ve Švýcarsku, k čemuž ho podle jeho slov přesvědčila právě Bianca. „Na konci mojí čtyřměsíční manické epizody mi změnili medikaci. Nové antipsychotikum mi způsobilo silnou depresivní epizodu,“ uvedl. „Moje žena to poznala, načež jsme společně hledali nějaké řešení vedoucí k nápravě a stabilizaci, což nás přivedlo až k tomuto rehabilitačnímu zařízení ve Švýcarsku. Musíte chápat, že jde o bipolární chorobu, jedno z nejnebezpečnějších onemocnění bez přímého ohrožení života.“

West zároveň připustil, že jeho výroky zašly příliš daleko a zasáhly i jeho nejbližší okolí. „Zašlo to příliš daleko. Způsobilo to hodně škod, tohle nejsem já,“ řekl. „Jelikož jsem slavný, spousta lidí mi naslouchá do posledního slova. Je proto důležité, aby chápali, na jaké straně historie hodlám stát, na straně lásky a pozitivity. Impulzivně jsem říkal hrozné věci, kterými jsem poničil vše, co jsem celou dobu budoval.“ Právě nezvládnutým projevům nemoci připisuje nejen své nenávistné výroky, ale i vlastní fascinaci nacistickými symboly.

Ve své výpovědi zmiňuje také starší autonehodu a následné zranění hlavy, které podle něj nikdy nebylo dostatečně vyšetřeno. „Při té autonehodě před pětadvaceti lety jsem měl rozbitou čelist a utrpěl zranění pravého předního mozkového laloku. Léčba se soustředila na viditelné poškození a bezprostřední fyzické trauma, ale toho v hlavě si lékaři nevšimli. Neprovedli mi kompletní sken, neurologické vyšetření bylo jen částečné, a plnohodnotnou diagnózu jsem ve výsledku obdržel až v roce 2023. Nedostatečná léčba vážně ovlivnila moje duševní zdraví a vedla k mé diagnóze v podobě bipolární choroby typu jedna,“ vysvětlil. „A čím déle jsem svůj problém ignoroval, tím horší vše bylo.“