Úporné svědění, zarudnutí, otok a popraskaná pokožka, která má tendenci se odlupovat a občas i krvácet, většinou signalizuje, že se vaší kůži něco nelíbí. Než ale sáhnete po krému, abyste uklidnili nepříjemné podráždění, zamyslete se, zda jste nedávno do své kosmetické rutiny nezařadili nový produkt. Přesně tak totiž vzniká kontaktní dermatitida.
Tato povrchová zánětlivá reakce kůže je jedním z těch onemocnění, za které si – dá se říct – můžeme sami. Vzniká totiž tehdy, když naše pokožka přijde do styku s dráždivou látkou, nejčastěji nevhodně zvolenou kosmetikou, ale i některými kovy. Kontaktní dermatitida se řadí do kategorie ekzémů, takže je bezesporu jedním z nejrozšířenějších kožních onemocnění.
Můžeme ji rozdělit na dva typy: tu, která vzniká po kontaktu s dráždivou látkou (dráždivá kontaktní dermatitida), a tu, za jejímž vznikem stojí alergen (alergická kontaktní dermatitida). Příznaky u obou jsou velmi podobné, vyrážka po vystavení alergenu je však mnohem vzácnější a tvoří asi jen 20 % případů kontaktního ekzému.
Charakteristickým znakem kontaktní dermatitidy je především svědivá, červená vyrážka. Kromě intenzivního svědění se objevuje také suchost a popraskání, puchýře či hrbolky, z nichž může vytékat tekutina.
Protože se obvykle objevuje právě na částech kůže, které přišly do přímého kontaktu s dráždivou látkou, můžete ji zpozorovat prakticky kdekoli. Mezi nejčastější místa však patří ruce (především prsty a hřbety rukou), obličej, oční víčka, krk, nohy a chodidla.
Ačkoli najít původce kontaktní dermatitidy může na první pohled vypadat jednoduše, podle Americké akademie dermatologie dokáže reakci spustit více než 15 000 látek. Mezi ty nejčastější patří vonné složky a nikl, jenž se nachází ve stovkách kosmetických výrobků a předmětů denní potřeby, ale i další kovy, jako je chrom či kobalt. Aby toho nebylo málo, u některých lidí se vyrážka objeví až poté, co na kůži vystavenou určité chemické látce následně dopadne ultrafialové záření, například sluneční světlo. Takzvaná fotokontaktní dermatitida se může vyvinout u každého, kdo byl vystaven dostatečnému množství fototoxických látek (které jsou obsaženy například v citrusech, fících, fazolích nebo mrkvi, ale i výrobcích z uhelného dehtu).
Do hry ale vstupují i léky a složky farmaceutické kosmetiky, konkrétně vcelku běžné léčivo s názvem Neomycin používané například v antibiotických krémech. Podle doktora Tylera Olsona z The Iowa Clinic v Johnstonu má až jeden z deseti pacientů tento typ reakce na lokální neomycin.
Při hledání příčiny vyrážky vám může něco málo napovědět i její tvar a umístění. Je kruhová a nachází se v oblasti břicha? Pak je možné, že jde o reakci na kovový knoflík nebo patentku na džínách. Reakce na předloktích zase může za viníka označovat složky z parfému nebo krému na ruce.
Každé kožní onemocnění by měl prohlédnout lékař nebo dermatolog. V případě kontaktní dermatitidy se proto nejprve připravte na vyšetření kůže, které vám pomůže odhalit původce vaší vyrážky. Pro zmírnění příznaků se nejčastěji využívají lokální kortikosteroidy a antihistaminika, nedílnou a velmi důležitou součástí léčby je však zamezit dalšímu kontaktu s alergenem či látkou, která vyvolává dráždivou reakci. Pokud se vám to povede, vyrážka by měla zmizet za přibližně dva až tři týdny. A jaké další preventivní kroky můžete pro zamezení vzniku kontaktní dermatitidy podniknout?
Viníků svědivé, červené a zanícené vyrážky může být nespočet a bez odborných znalostí často není jednoduché rozpoznat, kde je problém. Ačkoli příčina je odlišná, kontaktní dermatitidu lze zaměnit za následující kožní onemocnění:
Zatímco kontaktní dermatitidu způsobuje kontakt s dráždivou látkou, atopická dermatitida je souhrou dědičných, imunitních a environmentálních faktorů. Ačkoli se obě onemocnění projevují velmi podobně, existují určité indicie, jak je rozlišit. Kontaktní dermatitida se může objevit na kterékoli části těla, která se setká s alergenem či dráždivou látkou, u atopické dermatitidy se ale vyrážka objevuje především na obličeji, zadní straně loktů a na chodidlech. Děti a dospívající mohou zarudlou a svědící pokožku pociťovat také v oblasti zadní strany kolen, na přední straně loktů a kotníků nebo v kožních záhybech na krku.
Podobně jako kontaktní dermatitida se i kopřivka objevuje po kontaktu s alergenem či dráždivou látkou. Zatímco vyrážka může vypadat podobně jako u ekzému, v případě kopřivky netrvá tak dlouho: odeznění příznaků nastává přibližně po 2 až 3 hodinách. Tato kožní reakce navíc nezahrnuje vznik puchýřů.
Opar se nevyskytuje jen na rtech, ale i na dalších částech těla. Pásový opar – nejčastěji lokalizovaný na hrudníku a zádech – patří mezi virová onemocnění, které doprovázejí i další příznaky, jako je bolest hlavy nebo únava. Červená vyrážka obvykle zahrnuje puchýřky naplněné tekutinou, na rozdíl od kontaktní dermatitidy se však objevuje v pruhu nebo pásu a zpravidla jen na jedné straně těla. Dalším významným rozdílem je pak nakažlivost: zatímco kontaktní dermatitidu od druhého chytit nemůžete, virus herpesu se snadno šíří z člověka na člověka, ale i pouhým dotekem z jedné části těla na druhou.
Beauty a self-care redaktorka vyhledávající (a bořící) mýty kolem krásy a zdravého životního stylu si při psaní ráda zdokonaluje i vlastní pečující rutinu, která je pro ni stejně důležitá jako šálek dobré kávy.
Lupénka už není tabu: Jak ji léčí moderní medicína a co funguje slavným ženám?
Beauty insider #11
Adventní kalendář day 15: RECLAR