Víme, jak vůbec vypadá autentická třicítka?

Tento chaos je o to zřetelnější, když přestaneme mluvit o mladinkých dvacítkách a zaměříme se na třicátnice – ženy, které by měly být ztělesněním (stále mladé) dospělosti. Znáte ty momenty, kdy se na TikToku objeví mladá žena – třeba sdílí make-up tutorial nebo vlog ze svého dne – a pak jen tak mimoděk zmíní svůj věk? 
Pokud je to něco mezi 26 až 34, komentáře se okamžitě točí kolem něj. Reakce jsou předvídatelné: „Bože, ty vypadáš tak mladě, vůbec nevypadáš na svůj věk! Doufám, že budu vypadat jako ty, až budu stará.“ Nebo naopak: „Ty vypadáš na 58, používej SPF, děvče!“ Zarážející je, že vlastně vůbec nevíme, jak reagovat. Riskujeme, že někoho urazíme, zmateme nebo narazíme na citlivé téma. Proč se tohle děje?

Třicítka a sociální sítě: kdo jsme a kdo bychom měli být?

Můžu vám to říct z vlastní zkušenosti – třicítku jsem oslavil před rokem. Být třicetiletý je docela podobné jako být sedmadvacetiletý, což je skoro stejné jako být pětadvacetiletý. V životě se toho, bohužel nebo bohudík, moc nezmění. I kvůli tomu, že je čím dál těžší dosáhnout finanční nezávislosti, založit rodinu nebo vybudovat kariéru. Možná proto, že společnost jde dopředu a průměrný věk pro dosažení tradičních životních milníků se posouvá. 
Možná je to tím, že díky moderní péči o pleť, technologickým vychytávkám, estetické dermatologii a zdravému životnímu stylu zůstáváme natolik mladí a atraktivní, až se z toho mnohdy tají dech. Stačí se podívat na letošní glow-upy Lindsay Lohan nebo Christiny Aguilery – žen, které ukázaly, že věk je jen číslo, pokud se spojí správná péče, změna životního stylu, sebevědomí a trocha kouzla z rukou estetických chirurgů. 
Anebo možná proto, že na sociálních sítích už rozdíly mezi dospělými, mladými lidmi a teenagery (dokonce nezletilými) prakticky zmizely. Všichni komunikují se všemi – a věková hranice se stírá. Což je fascinující, ale taky děsivé. Osmnáctiletí si mohou myslet, že ve třiceti končí svět, zatímco třicátníci cítí tlak na to vypadat navždy jako čerstvě plnoletí. A přesně tohle není vždycky dobře.

Stárnutí podle standardů beauty průmyslu

Není to nic nového – stárnout se jakoby nesmí. Ukazovat lidskost, natož odhalený obličej bez make-upu? Pro mnoho lidí nepředstavitelné, zvlášť po pětadvacítce. Jenže letošní rok přinesl svěží závan reality. Pamela Anderson se objevila na fashion weeku bez make-upu a poslala jasnou zprávu: autentičnost je nový luxus. A právě tohle gesto je manifestem toho, co bychom měli začít přijímat – že krása není jen o dokonalosti na feedu.
Myslet si, že jediná cesta, jak existovat jako třicítky, vede přes filtry a perfektní pleť, je past. Skincare a selfcare jsou skvělé a důležité – ale co nikdy nedokážou, je zastavit čas. Ten je neúprosný, lhostejný k našim nejistotám, a zanechává své stopy, jak se mu zachce. Tak proč ho nepřijmout jako spojence?
Přestaňme očekávat hladké, bezchybné tváře od všech – včetně sebe. Buďme třicátníky, jakými chceme být. A když na to občas zapomeneme? Vzpomeňme si na Pamelu a její přirozené kouzlo.