Řepa je bohatá na řadu živin, které mají význam pro celkové zdraví. Najdeme v ní především vlákninu, draslík, železo, folát a antioxidanty. Významnou složkou jsou také přirozené dusičnany. Tělo je přeměňuje na oxid dusnatý, který pomáhá rozšiřovat cévy a podporuje průtok krve.
Právě dusičnany jsou jedním z důvodů, proč se o řepové šťávě tolik mluví také v souvislosti se sportovním výkonem a kardiovaskulárním zdravím.
Železo může přijít vhod během menstruace
Ženy v reprodukčním věku mají vyšší potřebu železa než muži, mimo jiné kvůli pravidelným krevním ztrátám během menstruace. Železo je důležité pro tvorbu hemoglobinu a transport kyslíku v těle. Jeho dostatek se tak podílí na udržení energie a správném fungování imunitního systému.
Řepa sice není potravinou s mimořádně vysokým obsahem železa, může ale být jedním z mnoha způsobů, jak tento minerál do jídelníčku přidat. Při podezření na nedostatek železa však samotná řepová šťáva rozhodně nenahrazuje vyšetření ani doporučenou léčbu.
Folát je důležitý zejména v těhotenství
Řepa obsahuje také folát, tedy vitamin B9. Ten je důležitý pro tvorbu buněk a během těhotenství hraje zásadní roli ve vývoji plodu.
Jedna porce syrové řepy obsahuje přibližně 148 mikrogramů folátu. Přesto je důležité nespoléhat se v těhotenství pouze na potraviny. Dostatečný příjem kyseliny listové, zejména před otěhotněním a v prvním trimestru, je důležitou součástí prevence vývojových vad neurální trubice.
Po menopauze může hrát roli krevní oběh
Po menopauze se v důsledku poklesu estrogenu mění také některé faktory související se zdravím cév a srdce. Přirozené dusičnany obsažené v řepě mohou podpořit tvorbu oxidu dusnatého, a tím přispět k lepšímu průtoku krve.
Výzkum naznačuje, že řepová šťáva by mohla mít pozitivní vliv na funkci cév také u žen po menopauze. Nejde ale o léčbu kardiovaskulárních onemocnění a případné užívání řepové šťávy je vhodné řešit s lékařem zejména tehdy, pokud žena užívá léky na krevní tlak.
Řepa versus řepová šťáva: Není to totéž
Mezi konzumací celé řepy a pitím její šťávy je jeden zásadní rozdíl – vláknina. Při odšťavnění se jí většina ztratí, takže šťáva může obsahovat koncentrovanější množství některých živin, ale zároveň obvykle způsobí rychlejší vzestup hladiny cukru v krvi než celá zelenina.
Výhodou šťávy je naopak její koncentrace. V jedné sklenici lze přijmout množství živin odpovídající několika řepám, aniž bychom museli sníst tak velkou porci zeleniny.
Kolik řepové šťávy denně?
Pro řepovou šťávu neexistuje univerzálně stanovená doporučená denní dávka ani oficiální horní limit. Jako rozumné množství se v odborném doporučení citovaném v původním článku uvádí přibližně 120 až 240 ml denně. Pokud ji pijete pravidelně, je vhodné sledovat, jak na ni vaše tělo reaguje. Řepovou šťávu také není nutné vnímat jako povinný každodenní „zdravotní shot“ – pestrá strava založená na různých druzích zeleniny má pro zdraví větší význam.
Na co si dát pozor a kdo by řepovou šťávu neměl pít
Řepová šťáva není vhodná pro každého. Opatrní by měli být především lidé s chronickým onemocněním ledvin nebo pacienti na dialýze, protože řepa obsahuje poměrně vysoké množství draslíku. Zvýšenou pozornost by měli věnovat konzumaci také lidé s diabetem nebo prediabetem, protože šťáva obsahuje méně vlákniny a může mít větší vliv na hladinu krevního cukru než celá řepa. Opatrnost je na místě rovněž u lidí s nízkým krevním tlakem nebo u těch, kteří užívají léky na jeho snížení, protože dusičnany z řepy mohou krevní tlak dále snižovat. Při jakýchkoli pochybnostech je nejlepší poradit se s lékařem nebo nutričním specialistou. A nelekejte se, pokud po konzumaci řepy zaznamenáte načervenalé zbarvení moči či stolice – může jít o neškodný důsledek konzumace řepy.
Pleť v hlavní roli
Odbarvené obočí, vampy rty i „nahé“ oči. Met Gala 2026 určilo beauty trendy roku
3 EFEKTIVNÍ ZPŮSOBY, JAK SE ZBAVIT ČERNÝCH TEČEK