Nora Grundová uvádí Beauty wishlist - prosincové číslo Harper’s Bazaar

Milé čtenářky, 

vítejte u prosincového čísla. Máme společně další rok spolu za sebou, jsem ráda, že jsme ho mohli strávit ve vaší přízni.

Na to, co napsat do posledního čísla roku, jsem myslela v letadle, ve kterém jsem nedávno plachtila vzduchem do Londýna, byl to další z mých mnoha letů tohoto podzimu. Chtěla jsem popsat tu jedinečnou nádheru. Vyletěli jsme za slunečného odpoledne, vzduch podzimem skoro jiskřil a nebe bylo nekonečné. Přemýšlela jsem, kolikátá jsem generace, která vidí oblaka shora. Jaký zázrak je stejně stroj, který se díky fyzikálním zákonům udrží ve vzduchu. Jak geniální lidé umějí být. Strkám obličej do okýnka a nechávám na sebe působit vědomí, že pár centimetrů od mého obličeje proudí mrazivý vzduch a že se právě nacházím deset kilometrů nad La Manchem. Lety v letadle mě nepřestanou dojímat, člověku přece ta peřina z mraků pod námi, co jsou jen droboulinké kapky vody, protože voda je nejraději ve vzduchu, nemůže nikdy zevšednět. Naše planeta vypadá z té výšky nádherně a mírumilovně, konflikty tam dole vypadají úplně nesmyslně. Myslím na to, že kdyby se všichni takhle vznesli nad oblaka a rozhlíželi se do té nekonečnosti, tak by neměli temné myšlenky, prostě by se všichni někam těšili.

Když přede dvěma lety vtrhlo Rusko na Ukrajinu, vydávali jsme zrovna art issue. Tehdy jsme v něm pořád opakovali, že umění dokáže zachránit svět. Nebo ho aspoň měnit k lepšímu. Hojit ztrápená srdce. Ve světle současných událostí to mohu jen zopakovat, proto doporučuji se o vánočních svátcích obklopit uměním co nejvíce, hudbou, literaturou, výtvarným uměním, filmy. Proaktivně.

Jeden z nejčerstvějších podcastů, které jsem teď nahrávala, byl s Margaretou Křížovou. Podnikatelkou a mentorkou par excellence. Byl o proměnách a strategiích podnikání žen v různých fázích života. Zmínila tam jednu drobnou věc, kterou jsem pak v následujících dnech slyšela za jiných okolností z úst i jiných lidí, jak se člověku stává, když se v něm téma zachytí drápkem. Když jsme se bavily o tom, jak by se mohla žena kariérně posunout, nebo si splnit nějaký sen, řekla: Většina žen se do ničeho nepustí, protože mají dojem, že musí hned začít ve velkém a být perfektní. Že musí hned běžet rychle. Ale ono stačí začít v malém, s málem. Místo otevření pekárny stačí upéct a prodat pár koláčů. Ušít jednu dobrou věc. Nemusíte mít perfektně vybavený ateliér, abyste namalovala obraz.