Mia McKenna-Bruce oživuje skandál britské královské rodiny v nové minisérii

Role Jane Andrews se ujala Mia McKenna-Bruce, osmadvacetiletá britská herečka, která na sebe výrazně upozornila snímkem How to Have Sex i minisérií Agatha Christie's Seven Dials. Sarah Ferguson pak ztvárňuje Natalie Dormer, známá ze seriálů Game of Thrones a The Tudors. Čtyřdílná minisérie vznikla v produkci Left Bank Pictures, společnosti stojící i za seriálovým fenoménem The Crown, a vrací se k příběhu, jenž na přelomu tisíciletí výrazně rezonoval britskými médii.

Začátek kariéry Jane Andrews přitom působil téměř pohádkově. Při listování magazínem The Lady narazila na anonymní inzerát poptávající osobní garderobiérku. Na nabídku odpověděla a během několika měsíců se ocitla v těsné blízkosti tehdejší vévodkyně z Yorku Sarah Ferguson, přezdívané Fergie. Téměř devět let patřila k jejím nejbližším spolupracovníkům a doprovázela ji na oficiálních i soukromých cestách. Po odchodu z Buckinghamského paláce v roce 1997 se však její profesní i osobní stabilita začala rozpadat. Vztah s bývalým makléřem Thomasem Cressmanem, do něhož vkládala naději na stabilní budoucnost, se vyhrotil po společné dovolené na jihu Francie. Po návratu do Londýna došlo k hádce, která se stala předzvěstí tragédie – v září roku 2000 byl Cressman ve svém domě nalezen mrtvý.

V roce 2001 byla Jane Andrews obviněna z vraždy a odsouzena k doživotnímu trestu. Zatímco u soudu tvrdila, že ve vztahu zažívala nátlak a jednala ve stavu snížené příčetnosti, obžaloba poukazovala na žárlivost a obavu ze ztráty společenského postavení. Případ se znovu dostal do centra pozornosti v roce 2009, kdy Andrews uprchla z věznice East Sutton Park, krátce nato ji však policie dopadla. Po více než patnácti letech strávených za mřížemi byla v roce 2019 podmíněně propuštěna.

Minisérie The Lady, která bude mít na platformě BritBox premiéru již 18. března, se nezaměřuje na pouhou rekonstrukci zločinu. Scenáristka Debbie O’Malley v rozhovoru pro magazín Tatler uvedla, že za novinovými titulky se skrývá „mnohem složitější, bolestivější a k zamyšlení vybízející příběh – zkoumání ženské ambice a lidské křehkosti a ničivý řetězec událostí, jenž skončil zabitím člověka“. Podle ní je kauza Jane Andrews zároveň úzce spojena s britskou posedlostí třídním systémem i neutuchajícím zájmem o královskou rodinu, a proto zůstává aktuální i po více než dvaceti letech.