V Musée Maillol na pařížské Rue de Grenelle se od 5. června otevírá první velká francouzská retrospektiva Gianniho Versaceho od roku 1986. Atelier Versace – jeho haute couture linie vznikla v roce 1989 a první přehlídku uspořádal o rok později v bazénu francouzského hotelu Ritz, přikrytém dřevěnou podlahou, s kapacitou 350 míst. Show byla tak žádaná, že ji Versace musel pokaždé opakovat, aby pojal všechny hosty.
Výstava, kterou produkuje berlínská agentura Dreamrealizer, již prošla Londýnem, Malagou, Berlínem a dalšími evropskými městy. Každá zastávka je ale znovu kurátorsky sestavena pro konkrétní místo. Do Paříže tedy nepřijíždí kopie, ale nová interpretace. Scénografii má na starosti Nathalie Crinière, která stála za výstavami Dior a Yves Saint Laurent v Musée des Arts Décoratifs.
Putování výstavou sleduje Versaceho svět tematicky: od kořenů v kalábrijské rodině přes antické řecké odkazy, barokní tisky a pop art až po kolekce, které jako první spojily módu, rock a celebrity do jednoho obrazu. Na zdech visí fotografie Richarda Avedona, Helmuta Newtona, Irwinga Penna, Maria Testina. Na věšácích jsou kusy, které na přehlídkách nosily Naomi Campbell, Linda Evangelista, Kate Moss, Cindy Crawford. A uprostřed toho všeho rekonstrukce jeho milánského ateliéru s originálními látkami, skicami a poznámkami.
Nejzásadnější je ovšem načasování výstavy ve chvíli, kdy je Versace jako značka uprostřed největší proměny od Gianniho smrti v roce 1997. Donatella se vzdala kreativního vedení, Dario Vitale ukázal jednu kolekci a Prada Group odkoupila módní dům za 1,25 miliardy eur. V červenci nastupuje do designérského čela belgický designér Pieter Mulier, který pět let vedl Alaïu a proměnil ji z kultovní adresy pro zasvěcené v jeden z nejvyhledávanějších domů současné módy. Jeho první přehlídka pro Versace se očekává na podzim. Retrospektiva tak nepřichází jako nostalgická tečka, přichází jako kontext a připomenutí toho, čím značka byla, než otevře zcela novou kapitolu.
V Londýně se mezitím v březnu otevřel jiný módní vesmír. V&A láká na výstavu Schiaparelli: Fashion Becomes Art, tedy první velkou britskou přehlídku práce designérky, která ve třicátých letech dělala couture způsobem, na který dodnes nejspíš vzpomínají dějiny umění stejně jako móda samotná. Elsa Schiaparelli představovala vlastní surrealistickou vlnu v rámci módy. Šaty vznikaly spolu s Dalím, kabát s růžemi spolu s Cocteauem. Výstava v Sainsbury Gallery zahrnuje přes dvě stě objektů – oblečení, šperky, fotografie, nábytek, parfémové flakony – a pokrývá celou její kariéru od dvacátých let až po současnost, kdy módní dům vede Daniel Roseberry.
A nakonec Antverpy. MoMu, antverpské módní muzeum, otevřelo 28. března výstavu věnovanou Antwerp Six, skupině šesti návrhářů, kteří v roce 1986 naložili kolekce do pronajatého kamionu a odjeli do Londýna na British Designer Show v Olympii. Dostali 64 metrů čtverečních v druhém patře, zasazených mezi svatebnými šaty. Protože nikdo nechodil nahoru, začali sami rozdávat letáky dole u vchodu.
Dries Van Noten prodal kolekci Barneys New York. Novináři, kteří neuměli vyslovit jejich jména, je začali společně označovat jako Antwerp Six. Dirk Bikkembergs, Ann Demeulemeester, Walter Van Beirendonck, Dries Van Noten, Dirk Van Saene a Marina Yee, každý z nich rozvinul naprosto odlišný přístup, ale všechny spojoval stejný postoj k řemeslu a autorství. Marina Yee zemřela krátce před otevřením výstavy. Výstava v MoMu je první, která představuje jejich práci společně, a záměrně se vyhýbá nostalgické rekonstrukci. Potrvá do ledna 2027.
Tři výstavy, tři města, tři fantastické a rozdílné módní příběhy. To je spousta důvodů naplánovat cestu.
Lu Jindrák Skřivánková: Digitalizace nemusí být konečným projevem uměleckého díla
Ženy inspirátorky Díl 2. Štěpánka a Viktorie
Nora Grundová: Já si to přečtu offline