Nový film Joshe Safdieho, zasazený do počátku 50. let, sleduje osud Martyho – pingpongového hráče posedlého vlastní legendou, kterého ztvárňuje Timothée Chalamet. Jeho ambice sahají dál než ke sportovní slávě: Marty chce uniknout obyčejnosti, chudobě i životu u matky. A protože touha po úspěchu je silnější než zdravý úsudek, sahá po sérii chaotických a špatně naplánovaných zločinů. Právě zde vstupuje do hry móda – nikoli jako ozdoba, ale jako výstroj.
Na rozdíl od klasických „fashion films“ se Marty Supreme vyhýbá okázalému luxusu. Jedinou otevřeně přiznanou módní značkou je Cartier, a i ten zde funguje spíše jako symbol moci a nebezpečí než jako statusový objekt. Kostýmní návrhářka Miyako Bellizzi vytvořila pro film desítky falešných diamantových náhrdelníků inspirovaných archivními kousky z 40. a 50. let, které nosí Gwyneth Paltrow v roli Kay – bývalé filmové hvězdy s ostrými lokty a ještě ostřejšími úmysly. Šperky se v jejím podání nestávají snem, ale návnadou.
Bellizzi přistupuje ke kostýmům s až archivní precizností. Každý detail – od střihu po materiál – musí odpovídat době i psychologii postavy. Oblečení se tu obléká a svléká podobně jako brnění: aby přesvědčilo okolí, ale i samotného nositele, že má vše pod kontrolou. Ve skutečnosti je však jen tenkou slupkou nad chaosem.
Isaac Mizrahi, který si ve filmu zahrál hollywoodského publicistu, to vystihuje přesně: kostýmy nejsou hlavními hrdiny, ale nenápadně kradou scény. Připomíná přístup legendární Edith Head, která oblékala Grace Kelly tak, aby šaty nikdy nezastínily charakter. Stejný princip platí i zde – červené večerní šaty, které Kay oblékne při noční schůzce v Central Parku, nejsou o kráse, ale o strategii. Jsou prostředkem ke svádění, manipulaci a krádeži.
Vedle glamouru film důsledně pracuje i s pracovním a každodenním oblečením jako symbolem ambicí. Marty se klidně objeví v sídle milionáře ve sportovní bundě a teniskách – jako by se odmítal přizpůsobit pravidlům světa, do kterého chce proniknout. Jeho partnerka Rachel, kterou hraje Odessa A’zion, nosí ručně pletené svetry, vlněné kilty a vrstvené košile v tlumených, „ošoupaných“ barvách. Její styl působí prakticky, téměř skromně, ale zároveň vyzařuje neústupnou cílevědomost. Bellizzi ji popisuje jako moderní Bonnie bez romantického filtru.
Právě tyto nenápadné, tiché oděvy dávají filmu jeho současný módní přesah. Marty Supreme osloví spíše milovníky precizního řemesla než lovce trendů: ty, kteří ocení ostré sklady sukní, promyšlené linie kabátů a detaily, které fungují i bez loga. Je to estetika, která šeptá místo toho, aby křičela.
Film tak nabízí nečekanou inspiraci i pro dnešek. Jak poznamenává Mizrahi, stačí „rozházet reference“ – přidat moderní náušnici, tričko místo halenky nebo barevnou ponožku k jinak dobovému looku. Ve filmu si takovou volnost Bellizzi dovolit nemůže, její svět je vystavěn s chirurgickou přesností. O to silněji ale funguje jako celek.
Je Marty Supreme módní film? Pokud očekáváte přehlídku ikonických looků, virálních doplňků a jasně čitelných značek, odpověď zní ne. Pokud ale módu chápete jako jazyk, kterým postavy mluví o svých snech, slabostech a zločinech, pak je odpověď jednoznačně ano. Snímek nakonec ukazuje, že móda ve filmu nemusí být katalogem snů. Může být nástrojem vyprávění, spoluúčastníkem zločinu i tichým svědkem lidských ambicí. A právě tehdy je nejzajímavější.
Druhá série The Last Of Us: Důkaz, že hry stále ještě mají své místo na obrazovce
Hollywoodská nostalgie aneb návrat kultovních filmů a dětských hvězd
Spojeni talentem: MARIA A DARIA MAKEEVOVY