Juraj Straka: Snít ve velkém

V jakém jste zrovna profesním rozpoložení?

Přes pět let jsem na volné noze, mám vlastní firmu a ateliér a mám pocit, že až teď jsem pochopil, jak být vlastním šéfem, jak spravovat vlastní život, když je člověk zodpovědný za všechno. Tento rok jsem se rozhodl výrazně omezit své aktivity. Měl jsem toho hodně na všechny strany, jako designér, majitel značky, pedagog... Patnáct tisíc projektů naráz... Začal jsem to redukovat, a tak si dnes mohu dovolit dopřát si týden dovolené, což se mi předchozích pět let nepovedlo.

Co vás dovedlo ke změně životního rytmu?

Přede dvěma lety jsem si prošel syndromem vyhoření. Po založení firmy jsem na všechno říkal ano, protože to byly výzvy. Loni jsem oslavil čtyřicítku, a to byl čas se zamyslet nad životem. Hodnoty, které jsem si nastavil, když mi bylo dvacet, se změnily. Tehdy jsem věřil, že úspěch znamená pracovat a cestovat za klienty po celém světě. Dnes je pro mě úspěch mít dostatek projektů, abych mohl uživit sebe a firmu, a mít volný čas. Došlo mi, že změnu musím udělat sám, když pracuji sám na sebe. S tím se pojí zodpovědnost, ale i svoboda o všem rozhodovat.

Co byste poradil těm, kteří by něco jako vy chtěli taky zkusit?

Bohužel si každý musí dnem projít sám. Kdyby mi někdo na začátku řekl, čemu se mám vyhnout a co nedělat, stejně bych do toho šel po hlavě. Pokud bych měl někomu dát nějakou radu, tak snad jen to, nebojte se to zkusit. Jen tak se dozvíte, jestli je to pro vás správně. Tahle práce totiž není pro každého, vyžaduje obrovské množství sebedisciplíny a odhodlání. A zároveň je dobré si uvědomit, že v různých chvílích života můžeme chtít něco jiného. Jedno období je ok pracovat pro někoho, a jindy je zase cesta být freelancer.

Co podle vás vede k úspěchu?

První den na střední škole nám naše učitelka Michaela Klimanová Trizuliaková řekla: Úspěch je pět procent talentu a devadesát pět procent tvrdé dřiny. Za ty roky se mi tenhle citát dostal pod kůži a musím potvrdit, že je pravdivý. Talent je fajn, ale tvrdá práce je klíčová. Důležitá je i týmovost. Móda je týmový sport, není to běh jednotlivce. 

Prozradíte, jaké máte nyní plány do budoucna?

Vždy jsem měl velké vize, velké plány a velké sny a tomu jsem ve všech ohledech podřizoval svůj život. A teď? Nemám v tuto chvíli dlouhodobé ambice. Chci si užít to, co jsem vybudoval, a užívat si svobodu. Nechci si to kazit novým velkým snem nebo ambicí, která by mě příliš odpoutala od přítomnosti.

Co vnímáte jako svůj priceless moment v kariéře?

Vyhoření, kterým jsem si prošel, zpětně vidím jako velmi cennou zkušenost. Posilnilo mě. Zásadní priceless momenty nastaly, když se splnil můj velký sen a moje dezény oblékla Anna Wintour. Stalo se to třikrát. Mám fotky Anny zarámované v kanceláři. Připomínají mi, že nic není nemožné a že je třeba snít ve velkém.

Creative direktor a produkce: Robert Starý;
foto: Jiří Královec, Mayli Strekendries;
make-up: Koki;
vlasy: Marek Metelka;
styling: Miroslav Romaniv;
modelka: Barbora Uhrová