Milé čtenářky,
vítejte u našeho krásného a sofistikovaného březnového čísla. Letošní jarní módní speciál jsme pojali jinak, jak zjistíte na spoustě následujících stran. Sestavili jsme pro vás journal, jakýsi deník a zároveň výběr toho nejzajímavějšího, nejdůležitějšího a nejhezčího, o čem byste se měli dozvědět. Journal by měl připomínat vaše zápisky toho, co chcete vidět, vyzkoušet, číst, ochutnat, zažít. Kdybyste už nic jiného letos na jaře neměli stihnout přečíst, tohle vám skvěle vystačí. Jak totiž říká Noga Erez jinde v našem časopise, člověk má mít pod kontrolou, kolik informací k sobě pustí, aby se z nich nestala duševní lavina.
Nevím, jestli se vám to děje také, ale kdykoli prožívám v životě něco velmi citového, vyskakují na mě ze všech stran filmy, knihy a videa na sociálních médiích, které odpovídají na otázky, jež si sotva stihnu položit. Naprosto neznámá žena, která žije Austrálii, rozebere ve videu chyby, které právě dělám, a její promluva, během které hněte těsto nebo konejší v náručí dítě, jako by mluvila přímo ke mně. Jak reagovat, jak nereagovat, odepsat, neodepsat, pustit, nepustit atd. Margarita Nazarenko, Adam Cam, Mel Robbins…
Tak bych si tu pro vás i ve světle textu Báry Karpíškové dovolila vyabstrahovat pár pravidel, která mi z toho vyšla. A to jsem si myslela, že se svým jediným odžitým moudrem „Nikdy nevyjednávej s realitou“ už dožiju. Ale pojďme si to prosvištět pro každého, kdo to teď potřebuje číst, pěkně od základu. Nikdy nikoho nezměníte. Nikdy. Nikdo se nemění, ani my sami ne, téměř nic a nikdo nás k tomu nedonutí a ostatní to mají stejně. Leda by moc chtěli sami. Dále platí, že ve většině dospělých mužských i ženských těl se skrývá větší či menší dítě. Nejlépe je to vidět, když nedostanou hned, co si přejí. Proto je dobré si při jednání s komplikovanými lidmi v nich představit to křehké dítě a nejlépe si ho představit jako šťastné. Další rada, kterou jsem pochytila, je nestěžovat si. Ve většině případů to jen otráví váš vlastní vzduch a vztek se vás pak umí zmocnit rychleji a snáz. Když hrozí, že byste šermovali svými vypjatými emocemi zrovna ve chvíli, kdy se ve vás rodí, jděte pryč. Dejte si pivo, pusťte si muziku. Jděte pryč. Podstata problému se vám z mysli nevytratí, ale pustí vás ta zlost. Mel Robbins i v roce 2026 pracuje se svou teorií Let them, tedy nechte druhé, ať se vůči vám projevují svobodně. Věřte tomu, co vám ukazují, a zařiďte se podle toho.
Margarita Nazarenko zase tvrdí, že neexistuje nikdo ošklivý, jen nezdravý. Je v nás naprogramováno, že se nám líbí zdraví lidé, proto není moudré pracovat na své kráse, ale je lepší pracovat na své nejzdravější možné verzi, včetně zubů, vlasů, pleti, svalů… Přitažlivost se dostaví jako bonus. Kdybych se měla stát influencerkou já s moudry, která se na mě během života nabalila, asi bych z nich uválela tuhle svoji kuličku: Sneseme se téměř s kýmkoli, kdo se chce snést s námi a neohrožuje náš vnitřní mír. Překážek je jen pár, třeba kdybyste se kvůli někomu měli vzdát svých plánů a snů nebo pokud jdou životní hodnoty toho druhého proti těm vašim. To, bohužel, nelze přejít, protože byste stejně dřív nebo později toho druhého chtěli shodit ze schodů. A nakonec, vyhýbejte se nudným lidem, s nimi se nic vymyslet nedá. Všechno ostatní nestojí za boj s realitou.
Přeji vám krásné jaro s naším březnovým číslem,
šéfredaktorka Nora Grundová
Kostky jsou vrženy – It’s Game Time!
Pop-up Má vlast EDIT se vrací
Nora Grundová: Čas je zajímavě pružná veličina...