Pražský hrad pokračuje v každoročním zpřístupňování českých korunovačních klenotů, pokaždé však s jiným tématem. Letošní výstava Habsburkové 500 se vrací k roku 1526, kdy na český trůn usedl Ferdinand I. Habsburský.
České korunovační klenoty přitom nevznikly v jednom období. Svatováclavská koruna pochází ze 14. století, zatímco žezlo a jablko, které ji dnes doplňují, byly vytvořeny přibližně o dvě stovky let později. Expozice tak připomíná, že za podobou korunovačního souboru stojí několik různých historických etap.
Ještě před otevřením výstavy budou klenoty 14. září vyzvednuty z Korunní komory v katedrále sv. Víta. Následující čtyři dny bude expozice vyhrazena registrovaným školám, teprve poté se Vladislavský sál otevře veřejnosti.
S návštěvou se vyplatí nečekat až na konec otevírací doby. Přístup na výstavu vede přes Jižní zahrady a po naplnění jejich denní kapacity může Hrad vstup do fronty uzavřít i několik hodin před pátou. Před Vladislavským sálem se navíc prochází bezpečnostní kontrolou, pořadatelé proto doporučují dorazit s co nejmenším množstvím zavazadel.
Svatováclavská koruna zůstává nejstarší a nejznámější částí souboru. Karel IV. ji nechal zhotovit před svou korunovací v roce 1347 a v dalších desetiletích ji ještě upravoval a doplňoval drahými kameny. Dnešní královské žezlo a jablko ale pocházejí až z doby Ferdinanda I. Habsburského.
Panovník si je roku 1533 objednal u augsburského zlatníka Hanse Hallera jako vlastní insignie. Až v 17. století nahradily starší gotické kusy a staly se součástí českých korunovačních klenotů. Letošní výstava jim proto věnuje větší prostor.
Při bližším pohledu ostatně nijak nezaostávají za slavnější korunou. Žezlo pokrývají jemně zpracované vinné úponky, listy, barevné emaily, safíry, spinely a desítky perel. Na jablku zase najdete drobné sfingy nebo precizní reliéfy se starozákonními výjevy včetně souboje Davida s Goliášem. Celek, který dnes vnímáme jako jeden symbol, tak ve skutečnosti skládá dohromady několik století evropského zlatnictví.
Pozornost letos nebude patřit pouze zlatu a drahým kamenům. Součástí expozice bude po delší době také korunovační roucho z roku 1653.
Právě tady se historie panovnické reprezentace nejvíc přibližuje módě. Plášť je zhotoven z luxusní hedvábné tkaniny zvané zlatohlav, v níž se pracuje s nití obtočenou plochým zlatým drátkem. Je bez rukávů, vzadu se prodlužuje do vlečky a po obvodu jej lemuje bílý hermelín. Naposledy bylo roucho použito při korunovaci Ferdinanda V. v roce 1836.
Do historického prostředí Vladislavského sálu letos vstoupí i současný český design. Podobu výstavy Habsburkové 500 připravuje studio Olgoj Chorchoj pod vedením Michala Froňka a Jana Němečka. Expozici doplní také portréty panovníků a další dobová vyobrazení.
Habsburská éra neovlivnila jen podobu korunovačního souboru, ale také jeho další osud. České korunovační klenoty byly po část své historie uchovávány na Karlštejně, během třicetileté války se však přesunuly do Vídně. Do Prahy se natrvalo vrátily až v roce 1791 za vlády Leopolda II. Habsburského.
S návratem klenotů do hlavního města souvisí také tradice sedmi klíčů. Koruna, žezlo a jablko jsou dnes uložené v Korunní komoře nad Svatováclavskou kaplí, která se otevírá pouze za společné přítomnosti sedmi klíčníků, mezi něž patří například prezident republiky, premiér a pražský arcibiskup. Právě historické klíče strážců korunního archivu tuto část příběhu na výstavě Habsburkové 500 připomenou.
Beauty a self-care redaktorka vyhledávající (a bořící) mýty kolem krásy a zdravého životního stylu si při psaní ráda zdokonaluje i vlastní pečující rutinu, která je pro ni stejně důležitá jako šálek dobré kávy.
Harper’s Bazaar Weekend Guide: světové dílo pro Kafku, epická hádka a zbytečná práce
Říjnové PRO-AGE číslo Harper's Bazaar právě v prodeji!
Bára Prášilová: umělkyně, kterou milujeme