11 knih, které se vám propíší až do duše
Foto: Michaela Fenkl
Foto: Michaela Fenkl
Můj nejoblíbenější autor vůbec. Sbírku básní „Blues o bláznivé holce“ od jediného českého představitele beatnické generace by měl mít přečtenou každý povinně (pokud nemáte, co tu ještě děláte?). Jeho jediné dochované prozaické dílo je právě kniha Horečka, která v sobě nese jazyk poezie, naivního a bláznivého mládí a hloubky, do které se už nikdy nebude moci přestat propadat.
Znáte hudební skupinu Psí vojáci? Její frontman a bratr neméně známého spisovatele Jáchyma Topola představuje život ve své neskryté podobě. „Objal jsem ji opět pravou rukou a kouřil. Díval jsem se do tmy a měl jsem mžitky před očima. Malý bílý skvrnky a totální sucho v duši. Poušť. Snad jen jámy a vítr. Převalování své vlastní zbytečnosti. Pokory a hrůzy. Hrůzy z existence té krásy, která se děje, a já nejsem schopen na tom písku postavit hrad.“
A konečně trocha opravdové poezie. Každá báseň ve svém pouhém čtyřverší vyjádří to, co by se vám nemuselo povést popsat ani v celé slohovce. Doporučuji z celého svého básnického srdce. Tento titul bývá často vyprodaný, tak si pohlídejte každý dotisk.
Člověk může cítit čirou lásku ke spoustě věcí – živých i neživých. Ale napadlo vás někdy, že stejně jako svou mámu můžete milovat i barvu? A jakou emoci, hloubku, snad i duši může barva mít? Tohle je ten nejdůmyslnější rozbor barvy převedený do lidského a pocitového vnímání, jaký jsem kdy četla. Opravdu jsem se promilovala do modré. Bod 49: „There is a colour inside of the fucking, but it is not blue.“
Jedna z mých nejoblíbenějších knih, ke které se často usebírám pokaždé, když cítím, že ztrácím pevnou půdu pod nohama a potřebuji si připomenout, kde všechno začíná a končí – u mě samotné. To je kniha od nejvýraznější české filozofky a fenomenoložky Anny Hogenové, „Žít z vlastního pramene“. Je psána formou rozhovoru s psychologem Martinem Slaninkou, a proto je taky velice čtivá. Terminologie jsou popsány lidsky a ne natolik komplexně, a tak je může pochopit i ne příliš velký fanoušek filozofie. Můj oblíbený útržek z této knihy (který jsem si i vytetovala) je věta „jsem tím, kým nemůžu nebýt“.
Co se dnes považuje za „normální“, když přijde na zdraví? Léky na předpis už dnes užívá téměř 70 % Američanů. Ale zdravotnické systémy při diagnozách stále ignorují důležitost vlivu stresu, traumat a našeho celkového mentálního stavu. Kanadský psycholog Gabor Maté byl zprvu považován za kontroverzního, ale díky své celoživotní práci získal ocenění Řádu Kanady, dělal psychologa princi Harrymu a změnil život lidem po celém světě. Moc doporučuji i podcast, kde je hostem a o tomto fenoménu velice srozumitelně hovoří.
Za mě další naprostý must-read. Láska ve všech svých podobách a vrstvách, jež je pilířem pro aktivní péči o život, přijetí odpovědnosti za život a úctu k životu samotnému. Pokud ovšem čekáte, že vám tahle kniha dá přesný návod, jak milovat, tak vás zklamu. Tak jako všechno ostatní si to musíte najít mezi řádky a sami v sobě. Dá vám ale skvělou platformu a příležitost na to zjistit, kde začít, čeho si všímat a o čem vůbec přemýšlet.
Marka Mansona mám ráda jeho humor, bezprostřednost a nelítostnou upřímnost, která vás pobaví a dá vám pocit, že v těch h*vnech opravdu nejste sami. Kniha s velkou dávkou sebereflexe, ve které najdete vzorce (nejen) svého toxického chování a jak s ním naložit.
Věřím, že s touhle knihou mě propojil vesmír sám. Našla jsem ji náhodou v lisabonském knihkupectví, na zemi v košíku se zlevněnými kusy. Kdo mě zná, nebo alespoň sleduje, tak ví, že moje nejoblíbenější barva (po černé) je červená a že miluji cigarety a celou tu mysticky přitažlivou auru kolem nich. Nejenom, že autorovi už budu navždy závidět jeho geniální titul knihy, který už nikdy nebudu moci vymyslet já, ale obsah samotný je něco, co bych nikdy od knihy v košíku se zlevněným zbožím nečekala. Naprostý skvost. 10 různých krátkých, ale dechberoucích příběhů. Od té doby jsou knihy s krátkými příběhy můj oblíbený druh literatury. Značka #MILUJU.
Jestli potřebujete vypnout a pustit své myšlenky do světa bujné fantazie a silného příběhu, který doslova pozřete na jeden nádech, je to právě tento bestseller.
Něco jako melancholická pohádka, to je za mě tento román literárního mistra Ishigura. Prvky sci-fi jsou pouhým nástrojem ponoření se do té největší lidskosti a pochopení.