Vztah s ambiciózním mužem může být obohacující i vyčerpávající

Podpora na prvním místě

Pokud váš partner skálopevně věří v to, že v budoucnosti dosáhne něčeho velkého, většina odborníků na vztahy se shodne na tom, že byste s ním měly být zajedno. Tento druh muže totiž nestojí o to, abyste snižovaly jeho nároky nebo se ho snažily v jeho úsilí zklidnit. Upřímně, extrémně cílevědomého jedince od jeho snažení nic na světě neodradí…
Za žádných okolností to ale neznamená, že byste měly žít jen pro jeho potenciál. Ambiciózní muž sice může mít nadějné plány, nic to ale nemění na tom, jakým je člověkem. Protože v každém vztahu je zapotřebí rovnováha, podpora by měla být oboustranná, což znamená, že určitý prostor musí zabírat i vaše potřeby, myšlenky a emoce. V opačném případě se totiž od ctižádosti přesouváme k sobectví.

Úspěšní muži milují silné ženy

Ženy mají obecně tendenci být méně sebevědomé než muži, a to i když jsou jejich schopnosti vyrovnané. V takovém partnerství pak často dochází k tomu, že si v porovnání s partnerovými úspěchy připadají méněcenné, neproduktivní nebo dokonce nehodné jeho lásky. Protože je ale pro cílevědomého heterosexuála nejvíc sexy právě žena, která je ve svém vlastním životě silná a odhodlaná, můžete se s takovým přístupem dostat do slepé uličky.
Jak říká vztahová koučka Lauren Hunter: „Pokud chcete být s vysoce ambiciózním mužem, který si skutečně jde za svým, je nezbytné, abyste měly zcela jasno v tom, kdo jste a co chcete.“ Tento typ muže totiž na cestě za úspěchem potřebuje osobu, která mu poskytne perspektivu a vcítí se do jeho situace na takové úrovni, v jaké se zrovna nachází. A to by pro submisivní, závislou partnerku mohlo být extrémně těžké, možná dokonce nemožné. Pokud tedy toužíte váš vztah (i vlastní sebedůvěru) udržovat v co nejlepším stavu, musíte potlačit nutkání podlehnout nejistotě a začít si věřit.

Nevyrovnané role?

Situaci bohužel často komplikují i neustálá očekávání, která jsou na ženy úspěšných mužů kladena. Popišme si tuto skutečnost na extrémním, ale pádném případu: kandidátovi na prezidenta a jeho manželce. Například ve Spojených státech se od první dámy očekává, že se bude aktivně angažovat v některých politických i sociálních záležitostech, a to i přes fakt, že nemá žádný oficiální politický vliv ani funkci. I když se veřejné mínění mění, v pohledu společnosti by měla tato žena stát po boku svého manžela, aby ho podporovala. To ale ve skutečnosti znamená, že musí svou vlastní kariéru upozadit, nebo zcela pověsit na hřebík. Mění se ale také společenské mínění o tom, že bohatství a status jsou alfou a omegou determinující jedincovu hodnotu ve společnosti. Do popředí se opět dostává důležitost péče, opory a „neviditelné“ práce, jejíž hodnota se nedá vyčíslit penězi.

Nerovný vztah nastínila mezi řádky v rozhovoru pro The New York Times i Michelle Obama v dobách, kdy byl její manžel prezidentem. „Jasně, že rozhodnutí o Barackově kariéře nás vedou. Nejsou to moje rozhodnutí, to je zřejmé. Jsem vdaná za prezidenta Spojených států. Nemám žádnou jinou práci – a bylo by to v této roli problematické,“ odpověděla bývalá první dáma reportérce Jodi Kantor na otázku, jak může mít jakýkoli pár skutečně rovné partnerství, když je jedním z dvojice prezident. Její slova tak reflektují širší problematiku, a to jak ambice jednoho z partnerů – ať už v politice, podnikání, nebo na jiných vrcholových pozicích – mohou v konečném důsledku přetvořit dynamiku vztahu.