Zájem o vlákninu v poslední době výrazně roste. Vedle doporučení výživových odborníků se o ní už nějakou dobu mluví také na tiktoku, kde se rychle rozšířil trend označovaný jako fibremaxxing. Ten podporuje zvyšování jejího příjmu v každodenní stravě a slibuje řadu benefitů – lepším trávením počínaje.
Právě spojení vlákniny s trávením ale často zjednodušuje její roli v organismu. Ve skutečnosti jde o mnohem širší skupinu rostlinných látek, které v těle plní různé funkce. Zatímco některé typy vlákniny zpomalují vstřebávání cukrů a pomáhají stabilizovat hladinu glukózy v krvi, jiné podporují pravidelný pohyb střev a další slouží jako potrava pro prospěšné bakterie ve střevech.
Rozpustná vláknina pomáhá stabilizovat metabolismus
Jedním z klíčových typů je rozpustná vláknina, která při kontaktu s vodou v trávicím traktu váže vodu a vytváří gelovitou hmotu. Ta zpomaluje trávení i postupné vstřebávání živin, což pomáhá stabilizovat hladinu cukru v krvi a může přispívat také ke snižování LDL cholesterolu. Přirozeně se nachází například v ovsu, ječmeni, luštěninách, chia semínkách nebo v některých druzích ovoce, jako jsou jablka či citrusy. Díky pomalejšímu trávení navíc jídlo zasytí na delší dobu a pomáhá udržet stabilní energii během dne.
Nerozpustná vláknina podporuje přirozený rytmus trávení
Jak už napovídá název, nerozpustná vláknina se ve vodě nerozpouští, a proto v trávicím traktu působí především mechanicky. Ve střevě na sebe váže vodu a zvětšuje objem stolice, čímž podporuje pravidelný pohyb střev a pomáhá předcházet zácpě. Najdete ji především v celozrnných obilovinách – například celozrnném pečivu či těstovinách – dále v pšeničných otrubách, ořeších, semínkách nebo v celém ovoci a zelenině. Právě proto odborníci doporučují konzumovat tyto potraviny pokud možno i se slupkou, která obsahuje část vlákniny, která by se při loupání z jídelníčku snadno vytratila.
Fermentovatelná vláknina slouží jako výživa pro střevní mikrobiom
Důležitou roli hraje také fermentovatelná vláknina, kterou dokážou střevní bakterie rozkládat a využívat jako zdroj energie. Při tomto procesu vznikají mastné kyseliny s krátkým řetězcem – sloučeniny podílející se na regulaci zánětlivých procesů a podporující fungování imunitního systému i metabolické zdraví. Tento typ vlákniny najdete například v cibuli, česneku, pórku, chřestu, banánech nebo luštěninách.
Právě rozdílné vlastnosti jednotlivých typů vlákniny ukazují, proč je důležité nesoustředit se jen na jeden zdroj. V praxi to znamená jediné: čím pestřejší je výběr rostlinných potravin v jídelníčku – od celozrnných obilovin přes luštěniny až po ovoce a zeleninu –, tím větší šanci má tělo získat všechny formy vlákniny, které potřebuje.
JEMNÝ PROGRAM
Otoky, padání vlasů, přibírání… Co když za to nemůže věk, ale štítná žláza?
Jak se o Vánocích (i před nimi) vyhnout přejídání?