Smartphony nám přinesly luxus – možnost být neustále v obraze, ale tento luxus se proměnil v přetlak. Podle studie Reuters Institute 79 % lidí během týdne nepřijímá žádné notifikace ve formě zpráv a 43 % z nich si je vědomě vypnulo. Hlavní důvod? Příliš mnoho upozornění, která nepovažují za užitečná. Výsledkem je paradox. Nikdy jsme neměli k informacím tak blízko, a přesto se jim cíleně bráníme.
Kolik notifikací je příliš?
Růst objemu notifikací v poslední dekádě je dramatický. V USA dostává upozornění už téměř čtvrtina uživatelů, zatímco v roce 2014 to bylo jen 6 %. BBC dokáže jediným upozorněním zasáhnout čtyři miliony lidí. Financial Times posílají maximálně čtyři denně, ale jiné redakce překračují veškeré hranice. CNN Indonesia nebo Jerusalem Post rozesílají až padesát notifikací denně. A některé agregátory jdou ještě dál, chrlí stovky zpráv, dokud se obrazovka nezmění v nekonečný proud upozornění.
Autor studie Nic Newman z Reuters v rozhovoru pro britský deník Guardian varuje, že tento stav je učebnicový příklad alert fatigue. Neznamená to, že by lidé ztratili zájem o zprávy, jen nechtějí, aby je zahlcovaly celý den. Příliš častá upozornění na zprávy z domova i ze světa způsobí, že ani ty skutečně důležité už nikdo neposlouchá. A když se notifikace o politické krizi objeví vedle upozornění na nový level ve hře nebo video na tiktoku, je zřejmé, že hodnotu obsahu přehluší samotná forma.

Křehká rovnováha mezi informovaností a klidem
Najít rovnováhu mezi touhou být v obraze a potřebou chránit duševní pohodu je stále složitější. Notifikace často nesou emoční náboj – od válek po klimatické krize – a jejich nepřetržitý proud může vyvolávat úzkost a frustraci. Nadměrné zahlcování navíc ohrožuje samotný mediální sektor. Apple i Google už varují vydavatele, že pokud s množstvím notifikací nepřibrzdí, mohou přijít přísnější pravidla ze strany platforem. A to by mohlo narušit i svobodu tisku.
Největší hrozbou není to, že si lidé vypnou pár notifikací, ale to, že novinářský obsah se postupně stane pouhým šumem v záplavě digitálních podnětů. V okamžiku, kdy se zprávy ztratí mezi memy, hrami a reklamami, přijdou o nejcennější prostor dnešní doby. A pokud se redakcím nepodaří najít novou, inteligentnější cestu k publiku, může se stát, že se samotná žurnalistika promění v neviditelný doprovod k nekonečnému scrollování.