Syndrom Petra Pana: Může vztah s „věčným dítětem“ fungovat?

Co je (a jak se projevuje) syndrom Petra Pana?

Syndrom Petra Pana není oficiální diagnóza, ale obrazný termín pro vzorec chování, kdy se dospělý člověk zdráhá přijmout povinnosti spojené s věkem. Na první pohled působí uvolněně a zábavně, v běžném životě se ovšem vyhýbá zodpovědnosti, plánování i dlouhodobým závazkům. Typickými příznaky je nízká motivace, potíže s udržením zaměstnání, finanční nezodpovědnost, emoční nezralost a častý sklon k impulzivnímu jednání. 

Příčiny tohoto syndromu mohou být různé – od příliš ochranitelské výchovy, kdy dotyčnému rodiče dlouhodobě usnadňovali život a bránili převzít zodpovědnost, až po kulturní nastavení, které zvýhodňuje okamžité uspokojení před vytrvalostí a disciplínou. Významnou roli hraje i společenská socializace: dívky jsou obecně vedeny k péči o domácnost a rodinu, zatímco u chlapců bývá mnohem častěji tolerováno vyhýbání se běžným povinnostem. I proto je syndrom Petra Pana více pozorován u mužů než u žen, i když současní odborníci – na rozdíl od psychologů z 80. let – zdůrazňují, že podobné chování se může projevit u kohokoli.

Vztah s mužem, který nechce vyrůst

Na začátku může vztah s „věčným chlapcem“ vypadat jako splněný sen – partner je zábavný, spontánní a umí ve vás vyvolat pocit, že život je jedno velké dobrodružství. Časem se ale kouzlo rozplývá a do popředí vystupuje nerovnováha. Postupně začnete přebírat většinu praktických povinností, od praní a vynášení smetí přes řízení rodinného rozpočtu až po organizaci společného času, protože druhý se těmto činnostem systematicky vyhýbá. Často navíc nedokáže otevřeně mluvit o svých pocitech a zdráhá se podniknout kroky, které by vztah posunuly na další úroveň.

Může láska s „Petrem Panem“ fungovat? 

Otázka, zda je možné vybudovat pevný a spokojený vztah s někým, kdo se odmítá postavit dospělosti, nemá jednoznačnou odpověď. Podle klinické psycholožky Carly Marie Manly totiž člověk s tímto syndromem většinou necítí potřebu ani důvod něco měnit – často spoléhá na to, že pokud současný vztah skončí, brzy se objeví další partner, který za něj převezme povinnosti.

Někdy ale dokážou životní otřesy přimět i „věčné dítě“ k přehodnocení dosavadního přístupu. „Když Petr Pan přijde o vztah v důsledku svého sobeckého nebo nezralého chování, může být tato ztráta natolik významná, že vyvolá změnu,“ vysvětluje Manly pro NBC News. Podobně může zapůsobit i úmrtí blízkého člověka nebo ztráta zaměstnání, která naruší jeho komfortní zónu. Jeho partner si však musí uvědomit, že změnu nelze vynutit – jedinou cestou je otevřeně mluvit o svých pocitech, nastavit jasné hranice a nabídnout podporu, například formou terapie. Pokud však ochota ke změně chybí, je třeba učinit rozhodnutí: smířit se s realitou, nebo odejít a dát šanci novému začátku.