Snažíte se omezit cukr? Nízkokalorické nápoje nemusí být nejzdravější volbou

Zatímco jedni je považují za užitečný kompromis při hubnutí, druzí komentují jejich možný vliv na metabolické zdraví nebo návyk na sladkou chuť. I proto se pohled na nízkokalorické nápoje v posledních letech výrazně proměnil.

Nula kalorií nemusí být výhra

Nízkokalorické a „dietní“ nápoje vznikly jako odpověď na rostoucí obavy z nadměrné konzumace cukru. A není divu. Běžná 600ml limonáda může obsahovat i kolem šestnácti kostek cukru, přičemž pravidelný příjem slazených nápojů bývá spojován se zvýšeným rizikem obezity, diabetu 2. typu, zubního kazu nebo kardiovaskulárních onemocnění.

Právě proto začaly být populární varianty slazené umělými sladidly, jako je aspartam, sukralóza nebo steviol-glykosidy. Ty dodají sladkou chuť bez výrazného kalorického příjmu. Z nutričního hlediska ale nejde o zdraví prospěšné nápoje v pravém slova smyslu. Neobsahují téměř žádné živiny a odborníci upozorňují, že jejich hlavní benefit spočívá spíš v omezení cukru než v aktivní podpoře zdraví.

Mohou dietní limonády komplikovat hubnutí?

Právě hubnutí bývá jedním z nejčastějších důvodů, proč lidé po nápojích bez obsahu cukru sahají. Logika je jednoduchá: když z jídelníčku odstraníte stovky tekutých kalorií týdně, mělo by to být na váze brzy znát. A některé výzkumy naznačují, že tato strategie může alespoň krátkodobě fungovat. Například studie publikovaná v roce 2013 v odborném časopise The American Journal of Clinical Nutrition ukázala, že lidé, kteří nahradili slazené nápoje dietními variantami, svůj celkový energetický příjem opravdu snížili. 

Co o umělých sladidlech říká věda?

Aspartam, sukralóza nebo sacharin patří mezi nejdiskutovanější složky moderního jídelníčku. Zatímco jedni je považují za bezpečnou alternativu cukru, druzí je spojují s rakovinou, hormonální nerovnováhou nebo problémy s metabolismem. Velkou pozornost vyvolala studie publikovaná v roce 2005 v časopise European Journal of Oncology, podle které se u laboratorních potkanů po vysokých dávkách aspartamu častěji objevovaly některé typy nádorových onemocnění. Právě tato studie se dodnes často objevuje v debatách o bezpečnosti umělých sladidel. Odborníci ale zároveň upozorňují, že šlo o extrémní dávky a výsledky zvířecích studií nelze automaticky aplikovat na člověka.

Perlivé nápoje pod drobnohledem

Pozornost vědců se v posledních letech přesunula i k samotné perlivosti. Některé studie naznačují, že sycené nápoje – včetně ochucených perlivých vod bez sladidel – mohou ovlivňovat hormon ghrelin, který souvisí s pocitem hladu.

V menších studiích měli lidé po vypití perlivých nápojů vyšší hladiny ghrelinu než po obyčejné vodě. Neznamená to ale automaticky, že každá perlivá voda vede k přejídání nebo přibírání. Spíše to ukazuje, že lidské tělo reaguje na chuť, sladkost i sycení komplexněji, než jsme si dlouho mysleli. I proto dnes řada odborníků doporučuje vnímat nízkokalorické nápoje jako příležitostnou alternativu, ne jako základ pitného režimu.

Nejde jen o kalorie

Na nízkokalorických limonádách je možná nejzajímavější právě to, jak moc mění náš vztah ke sladkému. Problém nemusí být ani tak v konkrétním nápoji jako spíš v tom, že si organismus zvyká na velmi intenzivně sladké chutě prakticky neustále. Právě proto může být těžší přijmout méně sladká jídla i obyčejnou vodu. Zero nápoje tak sice pomohou omezit cukr, zároveň ale u části lidí udržují chuťové preference, kvůli kterým bývá změna jídelníčku dlouhodobě složitější.

Dietní limonády samy o sobě nerozhodnou o tom, jestli budete zdravě jíst nebo hubnout. Základ pitného režimu by proto vždy měla tvořit hlavně čistá voda, neslazené čaje nebo jednoduše ochucená voda s ovocem či bylinkami.