Signály, že nadýmání nesouvisí s jídlem, ale s hormony

Nafouklé břicho, které nesouvisí s tím, co během dne jíte? Spouštěčem nadýmání nemusí být jen jídelníček, ale i hormonální nerovnováha.
Tereza Zajíčková
——
2. ledna 2026

Foto: Getty Images

Nadýmání patří k potížím, se kterými se během dne potýká řada lidí. Právě proto bývá snadné ho přehlédnout nebo považovat za běžnou reakci na jídlo, stres či nepravidelný režim. Když se ale pocit nafouklého břicha vrací opakovaně a bez jasné souvislosti s konkrétními potravinami, nemusí jít o drobnost, nad kterou můžete mávnout rukou.

Ve skutečnosti může dlouhodobé nadýmání souviset s tím, jak tělo funguje jako celek. Nejde jen o trávení samotné, ale i o hormonální rovnováhu, která ovlivňuje práci střev, zadržování tekutin i pocit komfortu v oblasti břicha. Tyto souvislosti bývají často přehlížené, přestože hrají v potížích zásadní roli.

Když se nadýmání neřídí jídelníčkem

Jedním z prvních signálů, že za nadýmáním nemusí stát strava, je jeho pravidelnost. Pokud se potíže objevují opakovaně ve stejných obdobích, často sledují spíš hormonální cyklus než obsah talíře. Typické je zhoršení po ovulaci a před menstruací, kdy se mění hladiny estrogenu a progesteronu. Tyto hormony ovlivňují pohyblivost střev i to, jak tělo hospodaří s tekutinami, což se může projevit pocitem plnosti nebo napětí v oblasti břicha.

Charakteristické také je, že nadýmání není spojeno s konzumací konkrétní potraviny. Přestože se jídelníček v podstatě nemění, břicho může během dne reagovat rozdílně. Ráno působí klidně, zatímco večer je citlivější nebo napjatější, aniž by došlo k výrazné změně ve stravě. Právě tento opakující se vzorec často naznačuje, že nejde o náhodnou trávicí reakci, ale o souvislost s hormonálním cyklem.

Proč úprava stravy nepřináší úlevu?

Dalším varováním jsou situace, kdy změny jídelníčku nepřinášejí očekávaný efekt. Vyřazení „rizikových“ potravin, lehčí strava nebo pravidelnější režim mohou být pro trávení prospěšné, samy o sobě ale nemusí stačit. Hormonální výkyvy totiž ovlivňují nejen rychlost trávení, ale i citlivost trávicího traktu. V určitých obdobích tak může tělo reagovat nepohodlím i na běžná jídla, která jindy potíže nezpůsobují.

Roli nakonec hraje i stres a dlouhodobé napětí. Zvýšená zátěž se často neprojeví jen únavou nebo změnami nálady, ale i v oblasti trávení. Nadýmání se pak může objevit bez jasné vazby na jídlo, někdy dokonce nalačno. Pokud se k tomu přidává kolísání energie, zadržování vody nebo pocit, že tělo reaguje jinak než dřív, vyplatí se přestat hledat příčinu výhradně ve stravě.

Tereza Zajíčková

Beauty a self-care redaktorka vyhledávající (a bořící) mýty kolem krásy a zdravého životního stylu si při psaní ráda zdokonaluje i vlastní pečující rutinu, která je pro ni stejně důležitá jako šálek dobré kávy.

Objednejte si předplatné Harper’s Bazaar

Časopis Harper’s Bazaar
Předplatné

Podobné články

Sleduj nás
na instagramu