Ještě před několika lety jsme řešili sacharidy a jejich eliminacize všech potravin. Dnes se pozornost přesunula k bílkovinám. Proteinové jogurty, tyčinky, pudinky nebo dokonce káva s přidaným proteinem se staly běžnou součástí supermarketů a sociální sítě zaplavila videa, která radí, jak zvýšit příjem bílkovin při každém jídle. Tento trend dostal i vlastní název – proteinmaxxing.
Myšlenka sama o sobě není špatná. Dostatečný příjem bílkovin podporuje regeneraci, pomáhá udržovat svalovou hmotu a přispívá k delšímu pocitu sytosti. Problém nastává ve chvíli, kdy se z rozumného doporučení stane posedlost.
Kdy může být proteinu příliš?
Ve snaze splnit často nerealistické cíle doporučované na sociálních sítích začnou někteří lidé výrazně navyšovat příjem masa, proteinových doplňků i obohacených potravin. Organismus si však s přebytkem bílkovin nemusí vždy poradit bez následků.
Jedním z možných rizik je zvýšená hladina kyseliny močové. Ta vzniká při odbourávání purinů, které se nacházejí především v červeném mase a některých druzích ryb. Pokud se kyselina močová v těle hromadí, může vytvářet krystaly v kloubech a vést ke dně – bolestivému zánětlivému onemocnění, které se nejčastěji projeví v palci u nohy, ale může postihnout i další klouby.
Ledviny pod větší zátěží
Vyšší příjem živočišných bílkovin může v kombinaci s nedostatečným pitným režimem zvyšovat také riziko vzniku některých typů ledvinových kamenů.
Odborníci zároveň upozorňují na další paradox. Pokud člověk nahrazuje běžné potraviny izolovanými proteinovými doplňky a současně omezuje zdroje vápníku, může se zvýšit pravděpodobnost vzniku kamenů z oxalátu vápenatého. Samotný protein za ně sice nemůže, ale jednostranně sestavený jídelníček představuje rizikový faktor.
I dech může napovědět
Méně známým důsledkem velmi vysokého příjmu bílkovin bývá zápach z úst. Při metabolismu proteinů vznikají dusíkaté látky včetně amoniaku, který může být z dechu cítit.
Pokud je vysokoproteinový jídelníček současně velmi chudý na sacharidy, organismus přechází do ketózy. V takovém případě vzniká aceton, jehož typický zápach připomíná odlakovač na nehty. Žvýkačka ani mentolové bonbony přitom příčinu neřeší – jde o důsledek metabolických procesů.
Kolik bílkovin vlastně potřebujeme?
Na sociálních sítích často zaznívají doporučení přesahující 180 nebo dokonce 200 gramů bílkovin denně. Taková čísla jsou ale pro většinu lidí zcela zbytečná.
Potřeba bílkovin závisí na věku, hmotnosti, zdravotním stavu i fyzické aktivitě. Rekreačně sportující člověk obvykle vystačí přibližně s 1, 2 až 1, 6 gramu bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti denně. Vyšší příjem může být vhodný například pro vrcholové sportovce nebo v některých specifických situacích, rozhodně však neplatí, že více znamená automaticky lépe.
Trendy přicházejí a odcházejí. Rovnováha zůstává.
Protein si svou popularitu zaslouží – je důležitou součástí zdravého jídelníčku. Problém nastává ve chvíli, kdy se z jedné živiny stane posedlost. Výživa totiž nefunguje jako soutěž o nejvyšší číslo v aplikaci na počítání makroživin.
Stejně jako většina trendů na sociálních sítích i proteinmaxxing připomíná, že zdraví se obvykle nachází někde uprostřed. Místo maximalizace jedné živiny dává větší smysl zaměřit se na pestrý jídelníček, kvalitní zdroje bílkovin, dostatek vlákniny, zeleniny a tekutin. Protože právě rovnováha je nakonec tím nejmodernějším wellness trendem.
Lifehacky slavných, dobré a zdravé jídlo a (kultovní) filmy jsou její hlavní obsesí, o kterou se ráda podělí s čtenářkami Harper’s Bazaar.
5 indikací, že jste ve vztahu s manipulátorem
4 typy šikany na pracovišti a jak jí předejít
Cat art aneb když se umění setká s dobročinností a zodpovědností v péči o domácí mazlíčky
