Svaly nejsou jen otázkou vzhledu. Dodávají tělu sílu, chrání klouby a podporují zdravý metabolismus. S přibývajícím věkem ale začíná jejich podíl nenápadně ubývat. Jak navíc ukázala studie publikovaná v odborném v časopise Muscles (2024), tato skutečnost je problémová především pro ženy po menopauze, u nichž může svalová hmota během 5 let poklesnout až o 15 %.
Překvapivé je, že rozhodující není jen samotný trénink, ale i skladba jídelníčku. Právě konkrétní živiny totiž dokážou růst svalů zásadně ovlivnit. Které to jsou?
Bílkoviny jako základní stavební kámen
Když svaly dostanou při tréninku zabrat, vznikají v nich drobné mikrotrhlinky, které je potřeba opravit. Právě v tomto procesu se skrývá tajemství jejich růstu – při regeneraci se totiž svalová vlákna zvětšují a přizpůsobují vyšší zátěži. Klíčovou roli v tom hrají bílkoviny, protože dodávají tělu aminokyseliny nezbytné k obnově i tvorbě nové svalové tkáně.
Rozhodující však není jen samotná přítomnost bílkovin v jídelníčku, ale také jejich množství. Zatímco minimální doporučený příjem je kolem 0,8 g na kilogram tělesné hmotnosti denně, pro podporu růstu svalů se uvádí dávka přibližně 1,6–2,2 g/kg. To ovšem neznamená, že byste se měli spoléhat pouze na proteinové nápoje – kvalitní bílkoviny najdete i v běžných potravinách, jako jsou vejce, ryby, luštěniny nebo mléčné výrobky. Pokud je budete zařazovat pravidelně, tělo získá dostatek stavebních látek k regeneraci a výsledky cvičení se začnou brzy odrážet i navenek.
Sacharidy pro výkon, tuky pro zdraví
Sacharidy jsou pro svaly hlavním zdrojem energie – doplňují zásoby svalového glykogenu, které vám umožní podat maximální výkon a podpoří i rychlejší regeneraci. Když jich ale není dostatek, tělo začne využívat bílkoviny, co by přitom měly sloužit hlavně k opravě a tvorbě svalové tkáně. Komplexní zdroje v podobě celozrnných obilovin, brambor, rýže nebo ovoce proto mají v jídelníčku své pevné místo.
Stejně důležité jsou i tuky. Ty sice přímo nebudují svaly, ale hrají zásadní roli při vstřebávání vitamínů A, D, E a K, které podporují imunitu, zdraví kostí i samotnou regeneraci svalů, a zároveň se podílejí na tvorbě hormonů nezbytných pro růst svalové hmoty. Potraviny jako avokádo, ořechy, semínka nebo tučné ryby dodávají tělu omega-3 mastné kyseliny, jež tlumí zánětlivé procesy a navíc prospívají i srdci.
Vitamíny a minerály, které drží svaly v chodu
Nejsou tolik diskutované jako bílkoviny nebo sacharidy, přesto bez nich svaly neporostou. Minerály a vitamíny stojí v pozadí všech procesů, které určují, zda sval zvládne podat výkon, zregenerovat se a znovu zesílit. Do popředí pozornosti se dostává především železo zajišťující přenos kyslíku do pracujících svalů, jehož nedostatek vede k únavě a horší výkonnosti. Vápník je pak spojován hlavně s pevnými kostmi, ale hraje také zásadní roli při svalové kontrakci (tedy stahování a uvolňování svalů při pohybu). Stejně důležitý je i draslík, jenž reguluje práci svalových vláken a zároveň pomáhá udržovat zdravý krevní tlak. A nakonec nelze opomenout ani vitamín D – ten totiž podporuje vstřebávání vápníku a přispívá k síle svalů, přičemž jeho nízká hladina bývá spojována s rychlejším úbytkem svalové hmoty.
Ačkoli je správná výživa pro budování svalové hmoty důležitá, výsledky se nejlépe se projeví, pokud se jídelníček propojí s dostatečně intenzivním tréninkem, regenerací a kvalitním spánkem. Právě tato kombinace dává tělu podmínky, aby mohlo proměnit snahu v trvalé výsledky.