Zatímco poslední zářijový večer se pod netradičním nasvícením rozzářila Eiffelova věž, v průběhu října se do růžové halí i řada českých měst. Každý říjen se tak připomíná celosvětová kampaň Pink October, u nás známá jako Růžový říjen, která však není jen působivou vizuální podívanou. Jde především o symbol solidarity a o připomínku, že prevence může zachraňovat životy.
Přestože se o rakovině prsu díky lepší osvětě a otevřenosti známých osobností mluví víc než kdy dřív, podle údajů Národního screeningového centra (NSC) je u nás každoročně diagnostikováno více než 7 700 nových případů. Jedním z důvodů, proč je toto číslo tak vysoké, je i fakt, že mnoho žen stále odkládá preventivní prohlídky. Právě tady tak vyvstává otázka, která je možná důležitější než všechny statistiky: proč je pro některé ženy tak těžké udělat krok, jenž jim může zachránit život?
Proč ženy zanedbávají prevenci?
Podle NSC absolvuje preventivní mamografii přibližně 720 000 žen ročně, což představuje necelých 60 % z těch, které by na vyšetření měly pravidelně docházet. Na bezplatný screening mají přitom nárok všechny ženy nad 45 let, a to každé dva roky. Vyšetření je však dostupné i dříve – jako samoplátkyně ho často využívají ty, u nichž se onemocnění objevilo v rodině nebo mají jiné rizikové faktory.
Přesto mnoho žen prevenci odkládá. Někdy kvůli nedostatku času, jindy ze strachu z výsledku, nebo dokonce i ze studu, protože mluvit otevřeně o vlastním těle je i v dnešní době tak trochu tabu. Psychologové upozorňují, že právě dlouhé roky mlčení kolem rakoviny prsu vedly k tomu, že se některé ženy naučily své obavy potlačovat, místo aby o nich mluvily.
Známé tváře, které prolomily mlčení
To, co bylo kdysi soukromou záležitostí, se díky otevřenosti veřejně známých žen pomalu dostává na světlo. Právě jejich odvaha mluvit o zkušenostech s nemocí mění pohled společnosti i způsob, jakým o rakovině prsu přemýšlíme. Jednou z takových osobností je Christina Applegate, která po letech přiznala, že místo upřímnosti zvolila roli, kterou od ní veřejnost čekala.
„Když mi v 36 letech diagnostikovali rakovinu prsu, chodila jsem ven a byla ta hodná holka, která říkala, že miluje svá nová prsa, která byla celá zjizvená a zničená. Co jsem si to jen myslela?“ svěřila se v podcastu Armchair Expert s Daxem Shepardem. Podobně zásadní dopad měl i krok Angeliny Jolie, jež po genetických testech podstoupila preventivní dvojitou mastektomii, čímž upozornila na roli dědičných mutací BRCA1 a BRCA2.

K Applegate i Jolie se navíc přidávají další ženy, které svými příběhy posilují význam prevence. Herečky Sheryl Crow a Cynthia Nixon se po uzdravení staly ambasadorkami prevence, zatímco Julia Louis-Dreyfus během léčby pokračovala v práci a otevřeně sdílela svou zkušenost, aby ukázala, že nemoc neznamená konec života ani kariéry. Podobnou odvahu projevily i české osobnosti – Michaela Kuklová, Anna K. nebo Anička Slováčková, která bohužel letos po statečném boji nemoci podlehla. I přesto však zůstává symbolem upřímnosti a síly, s jakou dokázala mluvit o strachu i naději.

Prevence jako forma sebeúcty?
Respektovat vlastní tělo znamená vnímat ho nejen tehdy, když si říká o pozornost. Právě prevence se tak stává tichým projevem sebeúcty – přijetím toho, že zdraví není samozřejmost, ale něco, co vyžaduje účast. Není v ní strach ani hysterie, spíš zodpovědnost a klidné rozhodnutí nenechávat věci náhodě. Mamografické vyšetření zabere několik minut, ale jeho přínos může být zásadní. Lékaři zároveň připomínají význam pravidelného samovyšetření, ideálně jednou měsíčně po menstruaci. Jde o drobný rituál, který pomáhá zůstat v kontaktu se svým tělem a připomíná, že péče o sebe by měla být stejně samozřejmá jako všechno ostatní, co považujeme za důležité.