Proč „odtučňovací“ kúry nefungují a jak na to správně

Tělesný tuk je pro naše tělo doslova nepostradatelný. Chrání naše orgány, je nezbytný pro správnou tvorbu a funkci hormonů a je vůbec největší zásobárnou energie. Je ale třeba ho mít „tak akorát“. „U žen je to okolo 20 až 25 procent, ale záleží samozřejmě na věku a typu postavy. Pokud je procento tělesného tuku nižší, projevuje se to slabostí, únavou a zimomřivostí,“ vysvětluje nutriční specialista a fitness trenér Vladimír Koukal. Je přirozené, že s věkem podíl tuku o něco stoupá. A krom toho se usazuje tam, kde to chceme nejméně – na břiše, v okolí boků a na stehnech. I tomu je ale možné předejít. Stačí vědět, jak na to…

Zapeklitá rovnice

Zdravé tělo funguje jako dobře promazaný stroj, všechno v něm souvisí se vším. Pokud organismu chybí nějaká důležitá látka, může to mít nepříjemné následky na zdraví, které se navíc mohou postupně nabalovat a řetězit. I shazování kil vypadá na první pohled jednoduše, ale zjevně není. Razantní omezení kalorií se totiž rozhodně nerovná štíhlé postavě, naopak. „Zprvu sice zhubnete, a to poměrně rychle, z dlouhodobého hlediska je ale takový režim neudržitelný. Tělo začne postrádat živiny, zpomalí se metabolismus a rovněž spalování tuků. A dobře promazaný stroj se zastaví,“ zmiňuje Koukal. Problémem je pochopitelně i přejídání, s nímž v dnešní turbulentní době bojuje téměř každý. Na snídaně a svačiny není čas – a to, co nestihneme během dne, automaticky doháníme večer. Přitom právě přemíra jídla, zvlášť toho průmyslově zpracovaného, je jednou z hlavních příčin toho, že se nám tuk usazuje hlavně v problematických partiích. Dobře to vědí i odborníci, kteří se dlouhodobě snaží vynalézt prostředky, které by ošidily mozek a potlačily chuť k jídlu.

Zázrak jménem vláknina

U většiny lidí to ale nezabírá, naskytuje se tak jiná možnost – zasytit žaludek potravinami, které mají lepší syticí kapacitu. A právě v tom je výhodným „spolubojovníkem“ při hubnutí vláknina. Tím, že dokáže změnit chuť a texturu jídla, významně sníží jeho energetickou vydatnost, navíc rychle zažene hlad, zintenzivní chuťové pocity a zároveň vyvolá pocit sytosti. „V praxi to znamená, že byť jste snědli energeticky méně náročné jídlo, můžete se cítit dostatečně syti,“ doplňuje Koukal. Fakt, že vláknina skutečně pomáhá hubnout, prokázala i americká studie minnesotského Ústavu potravinářské vědy a výživy, která probíhala více než dvanáct let a které se účastnilo několik stovek žen. Ukázalo se, že ty, které zvýšily podíl vlákniny ve stravě o zhruba 12 gramů denně, vážily dlouhodobě v průměru o 5,5 kila méně než ty, které tak ve výzkumu neučinily. A hubly i tam, kde se jim to předtím tolik nedařilo.

Kde děláme chybu?

Dostatek vlákniny ve stravě je přitom výbornou prevencí nejen proti nadváze, ale také cukrovce, infarktu či rakovině tlustého střeva. Tato směs nestravitelných polysacharidů je pro nás skutečně enormně cenná, pomáhá totiž odvádět z těla veškeré odpadní látky a má pozitivní vliv i na trávení. Přesto všechno statistiky ukazují, že většina z nás konzumuje méně než polovinu doporučeného denního množství vlákniny, což je aktuálně podle WHO 20–35 gramů na den. Obsahuje ji přitom celá řada potravin, třeba celozrnné pečivo, luštěniny, pohanka, rýže, kuskus, oříšky, ale i většina ovoce a zeleniny, zelí, houby nebo brambory. Obzvlášť bohatá jsou na ni lněná semínka, ve 100gramovém balení najdete totiž celých 45 gramů vlákniny! Jíst se přitom dají doslova na tisíc způsobů. Dopřát si je můžete jen tak, mírně podrcená nebo v podobě raw krekrů, pečiva, placiček či sušenek.