Pravidelné cvičení je často považováno za hlavní měřítko zdravého životního stylu. Moderní výzkum ale ukazuje, že samotný sport nemusí stačit. Vedle fyzické aktivity totiž existuje ještě jeden faktor, jenž může zdraví výrazně ovlivnit – množství času, které během dne trávíte bez pohybu. Dlouhé hodiny u počítače, v autě nebo večer na pohovce mohou vytvářet tzv. sedavé chování, jež působí na organismus jinak než prostý nedostatek sportu.
V běžné řeči se tyto pojmy často zaměňují, ve skutečnosti však označují dvě odlišné situace. Nedostatek pohybu znamená, že člověk nesplňuje doporučenou úroveň fyzické aktivity – například alespoň 150 minut středně intenzivního pohybu týdně. Sedavý životní styl naproti tomu popisuje dlouhá období téměř nulové aktivity během dne. Typickým příkladem je situace, kdy někdo třikrát týdně sportuje, ale jinak tráví většinu dne vsedě v kanceláři. Naopak lidé, kteří během dne hodně chodí nebo se přirozeně pohybují, nemusí být sedaví, i když necvičí v klasickém slova smyslu.
Na význam sedavého chování upozorňují i novější studie. Analýza publikovaná v roce 2024 v odborném časopise Journal of the American College of Cardiology, která sledovala téměř 90 tisíc lidí pomocí nositelných fitness zařízení, ukázala, že zásadní roli hraje právě délka času stráveného vsedě. U lidí, kteří seděli více než 10 a půl hodiny denně, bylo o 40 procent vyšší riziko srdečního selhání a také výrazně vyšší pravděpodobnost úmrtí na onemocnění srdce a cév. Jak ve studii upozornil kardiolog Shaan Khurshid z Massachusetts General Hospital, budoucí doporučení a opatření v oblasti zdraví by proto měla klást větší důraz na omezení času stráveného sedavým způsobem života.
Lidské tělo je přirozeně nastavené na pohyb. Pokud trávíte velkou část dne vsedě, zpomaluje se metabolismus a svaly – zejména na nohou a v oblasti hýždí – postupně ztrácejí sílu. Zároveň se zhoršuje regulace hladiny cukru v krvi a krevní oběh v dolních končetinách, což může zvyšovat riziko metabolických poruch, kardiovaskulárních onemocnění i hluboké žilní trombózy. Dlouhodobé sezení navíc zatěžuje páteř a zkracuje svaly v oblasti kyčlí, což se může projevit bolestí zad nebo zhoršeným držením těla. Výzkumy naznačují, že vyšší míra sedavého chování souvisí také s větším rizikem úzkosti či depresivních stavů.
Pozitivní zprávou je, že řešení nemusí spočívat v extrémním sportovním režimu. Klíčové je především přerušovat dlouhé bloky sezení. Studie ukazují, že i krátké pauzy od sezení – například několik minut chůze každou půlhodinu – pomáhají zlepšit cirkulaci krve, aktivovat svaly a podpořit metabolismus. V praxi může jít o drobné změny: krátkou procházku během telefonátu, chůzi po schodech místo jízdy výtahem nebo rychlé protažení mezi pracovními úkoly. Zdravý životní styl tak není jen o tom, kolik času věnujete sportu, ale také o tom, jak vypadá zbytek vašeho dne. Pohyb rozložený v průběhu dne totiž může mít pro zdraví větší význam, než se ještě před několika lety předpokládalo.
Beauty a self-care redaktorka vyhledávající (a bořící) mýty kolem krásy a zdravého životního stylu si při psaní ráda zdokonaluje i vlastní pečující rutinu, která je pro ni stejně důležitá jako šálek dobré kávy.
Srdeční cesta Kateřiny Winterové: Indie
Adventní kalendář den 8: Form Factory
POV: Jsou „dumb phones“ the new black?