Přátelství nemusí být jen příjemným doplňkem života, ale jeho skutečnou oporou. Zatímco partnerské vztahy procházejí proměnami, některé přátelské vazby zůstávají stabilní i v obdobích změn, pochybností nebo profesních zlomů. Psychologická praxe ukazuje, že právě mezi ženami se častěji vytváří spojení, které stojí na hlubokém sdílení, otevřenosti a dlouhodobé pozornosti.
Rozdíly mezi ženskými a mužskými přátelstvími podle psychologů nevycházejí z míry náklonnosti, ale z odlišných vzorců socializace. Ty formují podobu blízkosti, práci s emocemi i to, zda vztahy obstojí v čase.
Důvěra jako základ spojení
„Už v dětství jsou dívky často vedeny k tomu, aby navazovaly kontakt prostřednictvím vyprávění příběhů, svěřování se a sdílení tajemství,“ popisuje pro SELF klinická psycholožka Joy Harden Bradford. Tento vzorec se podle ní promítá i do dospělosti a ovlivňuje způsob, jakým ženy navazují blízké vztahy – prostřednictvím otevřené komunikace a postupně budované důvěry.
Mužská přátelství naopak obvykle vyrůstají ze společných aktivit, jako je sport, hry či jiné sdílené zájmy. Ty vytvářejí přirozený základ pro trávení času, ale méně prostoru pro otevřené probírání osobních témat. Právě pravidelná ochota mluvit i o citlivých záležitostech a větší otevřenost vůči zranitelnosti patří k prvkům, které ženským vazbám dodávají jejich specifickou hloubku.
Zranitelnost není slabost
Společnost po dlouhá léta učila muže potlačovat emoce a vyhýbat se jejich veřejnému projevu. Plakat, mluvit o zklamání nebo otevřeně řešit konflikty bylo vnímáno jako slabost. Ženy naopak vyrůstaly v prostředí, kde bylo vyjadřování pocitů běžnou součástí vztahů.
„Důvěra a sdílení osobních věcí jsou velmi důležitou součástí přátelství, ale muži často čekají na krizi, aby mohli vést takové rozhovory,“ upozorňuje pro The Guardian psychoterapeutka Charlotte Fox Weber. Intimní témata tak v mužských skupinách někdy zůstávají na okraji, dokud si je nevyžádá zásadní životní situace. Výzkumy přitom ukazují, že model blízkosti založený na otevřeném sdílení může působit jako ochranný faktor proti každodennímu stresu. Schopnost mluvit o nejistotě či obavách průběžně, nikoli až ve chvíli zlomu, tak posiluje nejen samotný vztah, ale i psychickou odolnost. Zkušenost terapeutů navíc naznačuje, že když jeden muž udělá první krok a otevře citlivé téma, ostatní se často přidají – změna tedy není otázkou neschopnosti, ale spíše zvyku a iniciativy.
Síla drobných detailů
V přátelstvích často rozhodují i zdánlivé maličkosti. Podle Joy Harden Bradford mají ženy tendenci věnovat pozornost detailům a přikládat jim větší význam. „Jde o jemný, ale podceňovaný způsob, jakým dávají najevo, že vás vidí, že se o vás starají a milují vás,“ doplňuje.
Právě tato nenápadná, ale vytrvalá péče buduje důvěru v čase. Nejde o velká gesta, ale o opakované potvrzení, že na vašem příběhu záleží. Postupně se tak vytváří loajalita a blízkost, kterou si obvykle spojujeme spíš s partnerskými vztahy. Ženská přátelství však ukazují, že hluboké spojení nemusí být romantické, aby bylo pevné.
Why Would You: Taky už ze všeho kvetete?
Měli bychom v tomhle vedru vůbec pracovat?
Omluva jako most i past: kdy vztahu prospívá a kdy ne?