Osvojování nových zvyků patří k tématům, která se na začátku každého nového roku pravidelně vracejí. Spolu s nimi přichází i snaha vystihnout moment, kdy má změna největší šanci vydržet. Pozornost se přitom většinou soustředí na pondělí, odborníci ale upozorňují, že roli může hrát i méně nápadné načasování v rámci běžného týdne.
Proč pondělí změnám nepřeje?
Pondělí bývá vnímáno jako přirozený okamžik pro nový začátek, a právě proto se na něj soustřeďují plány na pohyb, úpravu stravování nebo změnu denního režimu. Tento den ale zároveň představuje návrat do pracovního tempa a rychlé zaplnění kalendáře úkoly, které nelze odkládat. Nové návyky se tak od samého počátku ocitají po boku povinností, jež už samy o sobě vyžadují pozornost a energii.
Uprostřed týdne se tlak spojený se startem znatelně zmírňuje. Středa už není dnem, od kterého se očekává zásadní změna směru, ale běžnou součástí pracovního týdne. Nové návyky se proto neporovnávají s ideálem, ale s tím, jak den skutečně vypadá. Právě tento posun v očekáváních hraje důležitou roli. „Emocionální laťka je nižší a změna se jeví jako realističtější,“ potvrzuje pro Real Simple terapeut Will Dempsey.
Středa jako praktický start
Jedním z důvodů, proč se změny zahájené ve středu snáz udrží, je to, že konec pracovního týdne je už na dohled. Nový zvyk tak nemusí hned obstát jako dlouhodobý závazek, ale jen v několika běžných dnech. Pozornost se přirozeně stáčí k tomu, zda nový režim funguje v každodenním životě, ne v ideální představě o budoucnosti.
Právě tato zkušenost dává celé změně pevnější základ. Když se nový návyk osvědčí ve středu, čtvrtek a pátek, po víkendu už nepůsobí jako nový start. Navazuje se na to, co během týdne fungovalo, což usnadňuje pokračování i v dalších dnech.
Why Would You: Co na srdci, to na sobě
Inspirace ke dni matek: darujte šperk, který promluví za vás
V čem je jedinečná pohostinnost Grandhotelu Pupp, kterou si vyzkoušela i redakce Harper’s Bazaaru?