Žijeme v prostředí doslova nasyceném plasty. Od sáčků přes oblečení až po kuchyňské nádobí. V posledních letech vědci neustále varují před mikroplasty, které se uvolňují z každého plastového předmětu. Tyto miniaturní částice se navíc hromadí v lidském těle, byť dosud není jasné, jaké dlouhodobé účinky na zdraví mohou mít. Pilotní experiment pracovníků ACS se tak snažil prozkoumat, zda a kolik mikroplastů může člověk přijmout prostým žvýkáním žvýkaček.
Tým pod vedením Sanjaye Mohantyho a Lisy Lowe nechal jednu osobu sedm minut žvýkat každý z deseti druhů žvýkaček – pět syntetických na bázi ropných polymerů a pět přírodních na bázi čekanky a dalších rostlinných látek. Sběr slin v pravidelných intervalech odhalil, že obě kategorie uvolňovaly podobné množství mikroplastů. Mezi nejčastěji identifikovanými polymery byly polyolefiny, PET, polyakrylamidy a polystyreny.
Průměrně vyšlo 100 mikroplastů na gram žvýkačky, přičemž některé vzorky uvolnily až 600 částic na gram. Vzhledem k tomu, že běžná žvýkačka váží 2–6 gramů, můžete jedním kusem spolkout až 3 000 plastových tělísek. Studie se zaměřila pouze na částice větší než 20 µm, takže skutečné množství menších mikročástic může být ještě vyšší. Většina mikroplastů se uvolnila během prvních dvou minut žvýkání, což naznačuje, že hlavní roli hraje mechanický rozklad při kousání, nikoli enzymy ve slinách.
Zatímco laboratorní testy při vyšších koncentracích ukazují toxické účinky mikroplastů, dosud chybí dlouhodobé studie u lidí. Hlavní řešitel projektu Sanjay Mohanty zdůrazňuje: „Nechceme strašit, ale upozornit na každodenní expozici plastům.“ Vzhledem k nejistotě dlouhodobých dopadů odborníci doporučují omezit plasty v co největším měřítku.
Expert na beauty, estetickou medicínu a hodinařinu, který se se čtenářkami Harper’s Bazaar dělí o své znalosti v rámci své rubriky Beauty Insider.
#BrunchTime: Kam (nejen) na víkendový brunch v Praze?
Vztah s kolegou: Může láska na pracovišti fungovat?
Mezitím v karibském ráji…