Pracovní úzkost: HR mýtus, nebo podceňovaný příznak vyhoření?

Že máte obavy ze setkání s klientem, velkého meetingu před celým týmem nebo pohovoru se šéfem, který si vás pozval na kobereček po dokončení posledního projektu, je úplně normální. Jak dokazují statistiky, úzkosti jsou na pracovišti velmi časté. Podle zprávy neziskové organizace Mental Health America z roku 2021 takřka 83 % respondentů průzkumu Mind the Workplace cítilo emocionální vyčerpání ze své profese a 85 % (tedy skoro 9 z 10 pracovníků!) dokonce uvedlo dopady pracovního stresu na své duševní zdraví. Ačkoli se může situace jevit jako beznadějná, naštěstí tomu tak není. Důležité je hlavně úzkosti včas rozpoznat.

Příznaky pracovní úzkosti

Úzkosti na pracovišti mohou mít na vaši kariéru obrovský dopad, a to nejen kvůli sníženému výkonu nebo nesprávným rozhodnutím, která z obav učiníte. Velmi často se projevují řadou fyzických, sociálních a psychologických příznaků, jako je klesající výkonnost, pocit podrážděnosti, únava a napětí, neustálé obavy a s nimi související pláč, ale také potíže se spánkem či soustředěním. V osobním životě pak možná zaznamenáte nutkání k přejídání nebo naopak ztrátu chuti k jídlu, ale i touhu vyhýbat se sociálnímu kontaktu s přáteli nebo rodinou.

Proč vzniká?

Každý jsme jiný, a proto není divu, že i za pracovní úzkostí může stát celá řada rozmanitých faktorů. U někoho může jít o vnitřní důvody – imposter syndrom nebo tlak, který na sebe sami vyvíjíme – jindy jsou na vině vnější faktory, jako konflikty mezi spolupracovníky nebo nadměrná pracovní zátěž, v jejímž důsledku dochází k zanedbávání soukromého života. Důležitou roli hraje nakonec i to, zda se vám v práci dostává dostatečné podpory a ocenění, což může celkově posilovat nejistotu ohledně vaší pozice ve firmě.

3 tipy, jak ji překonat

Pokud cítíte, že pracovní strasti začínají viditelně zasahovat do vašeho soukromého života nebo vás omezují v kariérním postupu, je čas přestat je ignorovat. Následujících pár tipů vám pomůže podchytit situaci včas a zabránit tomu, aby úzkostné stavy přerostly v regulérní pracovní úzkost:  1.

Utněte spirálu obav

Úzkostné myšlenky umí jednu věc velmi dobře – rozběhnout se a poté dokola kroužit v mučivé spirále. Je jedno, že jste úspěšně obhájili svůj projekt, negativní pocity nadále přetrvávají v trochu jiné podobě, a vy tak můžete začít pochybovat třeba o tom, zda všechny ty diagramy v prezentaci všechny přítomné nenudily k smrti. Nakonec znovu skončíte tam, kde jste začali: bez sebevědomí a s pocitem, že byste si měli radši sbalit svých pět švestek a rychle zmizet. 

Klíčem k potlačení tohoto chování se tak logicky stává přetvoření prvotní negativní myšlenky, která následně spustí lavinu nemilých přesvědčení. Přestože největších úspěchů vám pomůže dosáhnout kognitivně-behaviorální terapie, začít můžete i sami tím, že si ověříte fakta. Určitě si kolegové za vašimi zády šeptají, že brzy dostanete padáka? A nebylo by lepší zajít za šéfem a na rovinu se zeptat, co si o vašem projevu skutečně myslí?

Buďte upřímní

Jak se říká, komunikace je základ, a nikdy to neplatilo tak jako v případě potlačení úzkostí. Dejte si za cíl se svými kolegy i nadřízenými udržovat jasnou, upřímnou (ale přesto ohleduplnou) a pravidelnou komunikaci. Věnujte se všem tématům, která by u vás mohla vyvolávat obavy.  Upřímnost ale praktikujte i sami k sobě. Uvědomujte si své pocity, a jakmile vyhodnotíte, že zkrátka nemáte kapacitu na další zadání, proberte to se svým šéfem. Vyhoření je stejně častým problémem jako pracovní úzkost, a obvykle kráčí ruku v ruce. Pokud si včas nastavíte zdravé a jasné hranice, ušetříte si tím spoustu starostí do budoucna.

Dopřejte si mikropřestávku

Možná máte pocit, že jakmile jste v práci, nesmíte se za žádnou cenu flákat. Malé, krátké přestávky v průběhu pracovního dne ale ve skutečnosti výrazně sníží stres a pomohou vám řešit aktuální fyzické, duševní i emocionální potřeby namísto jejich přehlížení. Mikropřestávkou – tedy pauzou od práce trvající méně než 10 minut – může být krátká procházka po kanceláři nebo praktikování cvičení, která vám pomohou uzemnit se v přítomném okamžiku. 
Vyzkoušejte třeba takzvané krabicové dýchání (techniku spočívající v nádechu, zadržení dechu a výdechu, vždy na čtyři doby) nebo metodu 54321, kdy v duchu pojmenujete pět věcí, které můžete tady a teď fyzicky vidět, čtyři věci, kterých se můžete dotknout, tři věci, co vidíte, dvě věci, jejichž vůni cítíte, a jednu věc, kterou zrovna cítíte v ústech (například chuť pasty).   

Přestože je pracovní úzkost běžná, nezanedbávejte ji. Těmito (a mnoha dalšími) drobnými kroky můžete utnout spouštěče, uvolnit napětí a stanovit si hranice, které by měly mezi pracovním a osobním životem vždy existovat.