Nová éra duty free: Jak se mění letištní nákupy v době celních válek?

V éře celních bariér a geopolitických napětí se z letištního shoppingu stává strategický nástroj globální ekonomiky. A zatímco západní značky bojují s rostoucími cly a nejistotou na trzích, Čína přichází s pragmatickou odpovědí: přesměrovává svůj maloobchodní byznys přímo na turisty, ještě než vůbec dorazí na místo určení.

Duty free jako únik před cly

V dobách, kdy se slovo „tarif“ stalo jedním z nejčastěji skloňovaných termínů globálního obchodu, nabízejí duty free zóny výjimku z pravidla. Luxusní zboží, alkohol, tabák či móda tu zůstávají dostupnější právě díky absenci celních přirážek. V době, kdy mnoho značek hledá cesty, jak oslovit cenově citlivější zákazníky, aniž by musely snižovat marže nebo poškodit image značky, představují letištní butiky ideální prostředí. Podle dat organizace Airports Council International dosáhla v roce 2024 globální letecká doprava 104 % předpandemických hodnot a odbavila 9,5 miliardy cestujících. Duty free tak stojí na prahu nové zlaté éry.

Čína přepíná na spotřebitelský mód

Zatímco Spojené státy i Evropa řeší složité obchodní dohody, Čína pragmaticky mění svou turistickou politiku na motor domácí spotřeby. Klíčovým nástrojem je především nový systém vracení DPH zahraničním návštěvníkům. Minimální částka potřebná k uplatnění refundace klesla z 500 na 200 jüanů, což otevírá možnost vrácení daně i při běžných nákupech. Maximální limit vrácení byl navíc zvýšen na 20 000 jüanů, rozšířil se počet zapojených obchodů a zjednodušila se administrativa. Čína tak nejen láká turisty zpět, ale zároveň je motivuje, aby u ní aktivně utráceli.

Když nejde zboží za zákazníkem, musí zákazník za značkou

Pro luxusní sektor, který se v posledních letech dostal pod tlak jak kvůli geopolitickým konfliktům, tak kvůli zpomalující poptávce, představuje čínský model atraktivní vizi. Duty free nákup se v tomto scénáři neomezuje jen na bonus na cestě, ale stává se klíčovým prvkem národní ekonomiky. V konkurenci dalších asijských destinací, jako je Japonsko, Čína nasazuje systém srovnatelný spíš s agresivní obchodní strategií než s turistickou laskavostí. Pokud se tedy zboží kvůli clům nedostane ke globálním zákazníkům, dostanou se zákazníci přímo k němu – v duty free zónách, letištích a přístavech.