Nonnamaxxing: Proč chceme žít jako italské babičky

Kouzelné italské babičky

V době, kdy neustále řešíme biohacking, optimalizaci dne a rutiny pro „lepší verzi sebe sama“, začíná být najednou přitažlivé něco úplně opačného. Návrat k jednoduchému a spokojenému životu, jaký bezesporu žijí italské babičky. Ty rozhodně nedisponují chytrými hodinkami ani prsteny a s největší pravděpodobností nemají ani deset suplementů na den. Přesto se jejich životní styl dlouhodobě spojuje s pohodou, pevnými vztahy a často i dlouhověkostí. Ostatně Itálie patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života v Evropské unii a počet lidí, kteří se zde dožívají sta let, stále roste. Na Sardinii se navíc nachází jedna z pěti tzv. modrých zón, tedy míst na světě, kde se lidé dožívají mimořádně vysokého věku.

Nonnamaxxing na počkání

Dobrou zprávou je, že životní styl italských babiček si můžete osvojit v každém věku. Rozhodně nemusíte čekat na první šediny nebo vnoučata. Bohatě postačí, když do svého života zakomponujete několik jednoduchých principů, které jsou pro nonne přirozenou součástí bytí.

1. Stárnutí jim vrásky nedělá

Jedna z prvních věcí, kterých si na italských babičkách můžeme všimnout, je jejich vztah k věku. Nesnaží se ho skrývat ani zpomalit za každou cenu. Naopak, vnímají ho jako přirozenou součást života. Na plážích i na lavičkách v centrech měst tak běžně uvidíte ženy všech generací, které se nesnaží nic maskovat. Nedávná studie navíc ukázala, že to, jak o stárnutí přemýšlíme, může skutečně ovlivnit způsob, jak naše tělo stárne.

2. Péče o druhé jako součást života

Italské babičky přistupují k životu velmi aktivně. A tak se i v pokročilém věku často podílí na každodenním chodu domácnosti a rodiny. Pomáhají s vnoučaty, tráví s nimi čas, a tím přirozeně vytvářejí pevné mezigenerační vazby.

A právě tato role, která by se mohla zdát samozřejmá, má podle studií výrazný dopad i na zdraví. Lidé, kteří zůstávají aktivní a zapojení do života druhých, si často udržují lepší kognitivní funkce i psychickou pohodu. Nemusíte ale být nutně babičkou, aby to fungovalo. Pomáhat druhým, být součástí něčeho většího a najít smysl života. To jsou principy, které se dají přenést do jakékoliv životní fáze.

3. Přirozený pohyb

V italském prostředí není pohyb něco, co si plánujete do kalendáře. Je to přirozená součást dne. Nonne chodí pěšky – na nákup, za rodinou, na kávu s kamarádkami. Ne proto, aby splnily denní krokový limit, ale protože je to pro ně nejjednodušší způsob, jak se někam dopravit. A právě tenhle nenápadný, každodenní pohyb se dlouhodobě spojuje s lepším zdravím a pomalejším stárnutím.

4. Dolce far niente

Možná nejvíc fascinující je jejich schopnost žít v přítomném okamžiku. Sedět v kavárně, dát si espresso a jen pozorovat dění kolem. Bez telefonu, bez potřeby „něco stihnout“. Tento přístup, často označovaný jako dolce far niente, není o nečinnosti, ale o vědomém zpomalení. O tom, že si dovolíte nebýt neustále produktivní.

5. Jídlo jako rituál i potěšení

Dalším výrazným prvkem je jejich vztah k jídlu. V Itálii se obecně klade důraz na sezónnost, jednoduchost a kvalitu surovin. Navíc platí, že středomořská strava, jejíž součástí je například olivový olej, zelenina, ovoce, celozrnné obiloviny a luštěniny, je skutečně spojována s dlouhověkostí.

6. Život v obklopení blízkých 

Možná nejdůležitější prvek, který se v životě italských babiček opakuje, je vřelý vztah k lidem. Jsou v každodenním kontaktu s rodinou, sousedy i širší komunitou. Rády si plánují setkání, chodí pravidelně ven a zajímají se o veškeré dění kolem sebe. A právě pocit propojení s ostatními se ukazuje jako jeden z klíčových faktorů dlouhodobé spokojenosti i zdraví.

Nonnamaxxing tak nepřináší nic převratného. Spíš jen připomíná něco, co jsme možná zapomněli. Že život nemusí být neustále optimalizovaný, aby byl dobrý. Někdy stačí zpomalit, být víc přítomní a dovolit si žít s lehkostí. Tak, jak to italské nonne dělaly už dávno předtím, než se z toho stal trend.