Z poloviny naplněná pračka, náhodně rozházené potraviny ve spíži nebo skříňky plné nádobí, kterých jako by se houbička ani nedotkla… Zní vám to povědomě? Pak možná i vy narážíte ve svém vztahu na weaponized incompetence, manipulativní strategii, kdy se jeden z partnerů záměrně vyhýbá povinnostem, které k běžnému chodu domácnosti patří.
Na první pohled může neschopnost plnit domácí práce působit neškodně, někdy dokonce i úsměvně. Když se však opakuje, v tichosti přesouvá většinu úkolů jen na jednu osobu a narušuje tak rovnováhu, na níž partnerská pohoda stojí. Fenomén, o němž se dnes otevřeně mluví i na sociálních sítích, přitom nevzniká náhodou – často vychází z naučených vzorců, stereotypů i dlouhodobě tolerovaného rozdělení rolí.
Jak poznat, že partner není „jen“ nešikovný?
Weaponized incompetence funguje na jednoduchém principu: kdo něco neumí, ten to nemusí dělat. Rozlišit běžnou neobratnost od taktiky je ale možné až ve chvíli, kdy se z jednorázového selhání stává opakující se vzorec. Jeden z partnerů pak postupně přebírá téměř vše – od vynášení koše přes luxování a nákupy až po objíždění dětských lékařů nebo přebalování. Ten, kdo strategii využívá, tak získává pohodlný odstup od péče o domácnost, organizace i rozhodování, aniž by to musel výslovně přiznat.
Typickými signály, že nejde o pouhou nešikovnost, jsou opakované „zapomenuté“ úkoly, nápadně neefektivní provedení běžných činností, nadměrné zdůrazňování vlastní neobratnosti nebo dramatizování toho, jak náročná daná práce vlastně je. Pokud se druhý partner začne povinnostem raději vyhýbat, protože „to stejně neudělá správně“, je to jasný znak, že už nejde o náhodu.
Jak weaponized incompetence narušuje vztah
Dlouhodobé přebírání praktických úkolů i veškeré neviditelné agendy domácnosti vede ke ztrátě rovnováhy ve vztahu. Zatímco jeden se ocitá v pozici, která připomíná rodičovskou roli, druhý z ní těží. Postupně se hromadí únava, napětí a pocit, že partnerství není vyvážené ani respektující. Zároveň se vytrácí důvěra, protože druhý člověk se stává někým, na koho zkrátka není spoleh.
Změna přichází ve chvíli, kdy si oba v páru situaci přiznají a dohodnou se, že chtějí vztah vyvážit. Místo automatického přebírání povinností pomáhá nechat druhému prostor, aby úkol skutečně převzal a dokončil (i kdyby to znamenalo být trpělivější nebo ubrat na perfekcionismu). Součástí procesu je i společná dohoda na tom, co si kdo bere na starost, aby se odpovědnost přirozeně rozložila. Pokud se ani poté situace nevyvíjí směrem k větší rovnováze nebo partneři nejsou schopní rozumně se domluvit, může být užitečné přizvat na pomoc odborníka.
Tip Kristýny Mazánkové: 7 foodie tipů, díky kterým bude červen více než chutný
Týdenní horoskop od 13.03.2023-19.03.2023
Touha v praxi: nejúčinnější afrodiziaka