Mozek funguje nejlépe po 40, potvrzují vědci

Proč je mysl po čtyřicítce pružnější?

Vědci se zaměřili na to, jak se v průběhu života mění schopnost myslet pružně a reagovat na nové podněty. Nejhůře si v tomto ohledu vedli mladí dospělí a senioři, zatímco účastníci studie mezi čtyřicítkou a šedesátkou dosahovali nejlepších výsledků. Tento výsledek tak zpochybňuje zakořeněnou představu, že s přibývajícím věkem nevyhnutelně přichází mentální útlum, a potvrzuje, že právě střední věk bývá obdobím největší psychické vyrovnanosti. Mozek v této fázi možná ztrácí část své rychlosti, ale získává něco podstatnějšího – přesnost, jistotu a schopnost zvládat náročné situace s klidem a rozvahou.

Za tímto posunem stojí podle odborníků kombinace dlouholetých zkušeností, emoční stability a hlubšího sebeuvědomění. Lidé ve středním věku totiž dokážou rozpoznat, co má skutečnou hodnotu, a umí přizpůsobit svůj přístup situaci, místo aby reagovali impulzivně. Díky tomu využívají mentální kapacitu efektivněji a s větší jistotou než mladší ročníky. Některé výzkumy navíc naznačují, že právě propojení kognitivních schopností s osobnostní zralostí vrcholí kolem padesátky, kdy mozek dosahuje své nejvyrovnanější formy.

Jak kognitivní flexibilitu dále rozvíjet?

Zdá se, že střední věk je ideálním časem, kdy využít přirozenou sílu mozku naplno. Výzkumy ukazují, že i v této fázi dokáže nervová soustava vytvářet nová spojení – zvlášť když je udržována v pohybu. Pomáhá pravidelné cvičení, které zlepšuje prokrvení mozku a podporuje jeho regeneraci, nejlépe v podobě aktivit spojujících tělo i mysl: jógy, tance nebo svižné chůze. Stejně důležité je učení nových dovedností, čtení, řešení hádanek či strategické hry, jež udržují mozek ve střehu.
Výrazný vliv má také sociální život a kontakt s novými lidmi, protože rozhovor a spolupráce přirozeně trénují myšlení i empatii. K mentální rovnováze nakonec přispívá i kvalitní spánek, vyvážená strava a občasný „offline režim“, které dopřávají mozku prostor k obnově i soustředění.