Ještě ani neskončila neděle, a už se vám v hlavě odvíjí seznam úkolů na další týden. Ráno pak vypnete budík a cítíte, jak se energie z víkendu vytratila během jediné vteřiny. Pocity skleslosti a nevole, pro které se vžilo označení Monday blues, zažívají lidé napříč profesemi. Nejde přitom jen o nechuť opustit víkendový klid: za pondělním splínem stojí kombinace psychologických a biologických faktorů, které se mohou výrazně podepsat na náladě, zdraví i výkonu.
Proč nemáme rádi pondělky?
Pondělní blues není jen osobní rozmar, ale fenomén, jenž se objevuje napříč kulturami i generacemi. Už rockerky ze skupiny The Bangles zpívaly „I wish it was Sunday“ a trefně tak vystihly, co pociťuje většina populace, když se víkend chýlí ke konci. Průzkumy ukazují, že pondělí patří k nejméně oblíbeným dnům, přičemž mladší ročníky ho vnímají ještě hůř než ty starší. A není to jen subjektivní pocit – data potvrzují, že právě v pondělí se většina lidí potýká s vyšší hladinou stresu a nižší produktivitou než v jiné dny.
Na začátku týdne se střetává hned několik spouštěčů. Náhlý přechod z volného víkendového tempa do pevně daného pracovního režimu je pro tělo i mysl náročný. Přidává se tzv. sociální jet lag – po víkendu, kdy chodíte spát později a spíte déle, se naruší spánkový rytmus, což vede k únavě a podrážděnosti. Své sehrává i nahromaděný pracovní stres a sunday scaries, tedy úzkost, která se dostavuje už v neděli odpoledne.
Jak v letošní studii upozorňuje profesor Tarani Chandola z University of Hong Kong, pondělí působí jako „kulturní zesilovač stresu“ – spouští biologickou reakci, která může přetrvávat celé měsíce a objevuje se dokonce i u lidí v důchodu. Tento vzorec si podle něj lidé nesou už od dětství, kdy se pondělí stalo synonymem začátku povinností, a tělo na něj reaguje i dlouho po skončení školní docházky.

Dopady pondělního splínu
Pondělní blues se neprojevuje jen na náladě. Krátkodobě může snížit schopnost soustředit se, ubírá energii i chuť pouštět se do složitějších úkolů. Zhoršená koncentrace se často promítá také do chyb na pracovišti a pocitu, že první den týdne nic moc neuděláte. Statistiky navíc ukazují, že právě pondělí patří v mnoha oborech ke dnům s nejvyšší mírou absencí, kde příčinou není vždy zdravotní stav, ale i snaha vyhnout se náročnému „rozjezdu“.
Opakovaný cyklus nedělní úzkosti a stresu z pondělního rána se zprvu projevuje nenápadně: napjatými svaly, pocitem tíhy na hrudi, bolestí hlavy nebo zažívacími potížemi. Často se přidává podrážděnost, netrpělivost a menší tolerance k běžným situacím, což může ovlivnit vztahy s kolegy i blízkými. Pokud se však tyto stavy vracejí pravidelně, mohou zanechat stopy i na vašem fyzickém zdraví. Zvýšená hladina kortizolu totiž ovlivňuje krevní tlak, oslabuje imunitu a z dlouhodobého hlediska zvyšuje riziko srdečních onemocnění.
Jak si zpříjemnit začátek týdne?
Pondělí nemusí být dnem, kdy se cítíte pod tlakem už od probuzení. Klíčem je udržovat si co nejstabilnější spánkový režim i o víkendu, aby přechod do pracovního režimu nebyl tak prudký. Hned ráno si pak dopřejte drobnosti, které vám zvednou náladu – oblíbenou snídani, hudbu, která vás naladí na pozitivní vlnu, nebo krátkou procházku před prací.
K pozvolnějšímu startu se přiklání i stále populárnější přístup Bare minimum Monday, který se mezi mileniály a Gen Z rozšířil jako způsob, jak si první den týdne odlehčit a vyhnout se pocitu zahlcení. Jeho princip je jednoduchý – vědomě si v pondělí snížit laťku, udělat jen to nejnutnější, dopřát si víc pauz a netlačit na výkon. Přestože kritici namítají, že jde jen o omlouvání lenosti, ti, kdo toto nastavení praktikují, si pochvalují menší stres a lepší soustředění po zbytek týdne.