Metabolismus: víc než jen spálené kalorie

Systém, který určuje naši energii

Metabolismus je soubor biochemických procesů v každé buňce těla. Nejenže zajišťuje přeměnu živin na energii, ale také reguluje teplotu těla, práci svalů, činnost mozku, srdeční rytmus, syntézu hormonů, odstraňování odpadních látek a tvorbu či opravu tkání. Ovlivňuje i imunitu, reakci na stres a pocit hladu či sytosti – je to skutečný motor života.

„Pokud dochází k rozkladu látek, například cukrů na glukózu či tuků na mastné kyseliny, mluvíme o katabolismu. Anabolismus naopak využívá energii k tvorbě nových buněčných struktur – třeba svalů nebo důležitých látek pro tělo,“ vysvětluje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph. D., která se podílí na genetických testech a analýzách střevního mikrobiomu v Chromozoom.

Metabolismus se dá rozdělit i podle rychlosti – rychlý, či pomalý – a podle zdroje energie, tedy zda tělo preferuje sacharidy, tuky, nebo oboje. Toto členění se často propojuje s tzv. metabolickými typy: sacharidový, bílkovinový a smíšený. Každý typ pomáhá pochopit, jak se tělo cítí po jídle, jak reaguje na stres a jak stabilní je energie při sportu.

Když metabolismus ztrácí tempo

Únava, přibírání, zimomřivost či trávicí potíže – to jsou signály, že metabolismus může být zpomalený. Důvody? Drastické diety, nedostatek pohybu, málo svalové hmoty, špatný spánek, chronický stres, stárnutí nebo hormonální poruchy. Velkou roli hraje také genetika.

„Někteří lidé mají predispozice k nižšímu bazálnímu metabolismu kvůli genetickým polymorfismům, které ovlivňují spalování tuků, citlivost na inzulin nebo tvorbu tepla v hnědé tukové tkáni. Varianty DNA mohou určovat i hladinu hormonů regulujících hlad a sytost – leptinu a ghrelinu,“ vysvětluje Procházková.

K tomu se mohou přidat zdravotní problémy – obezita, cukrovka 2. typu, inzulinová rezistence, hypotyreóza, dyslipidémie či nealkoholové ztukovatění jater. Ve všech případech metabolismus zpracovává živiny a energii méně efektivně.

Analýza je první krok

Správné fungování metabolismu se dá ovlivnit, jen pokud víme, jak na tom jsme. Kromě běžných měření může pomoci i genetické testování, například test 360 od Chromozoom.

„Z DNA lze zjistit sklony k obezitě, náchylnost k rychlejšímu či pomalejšímu spalování tuků a sacharidů, citlivost na inzulin i hladinu cholesterolu. Analýza napoví, jaký typ aktivity člověku nejvíce vyhovuje,“ popisuje Procházková. Na základě výsledků lze upravit jídelníček, pohyb či suplementaci tak, aby odpovídaly individuálním potřebám a podporovaly stabilní výkon i regeneraci.

Malé změny s velkým dopadem

K rychlosti a funkci metabolismu přispívá zdravý životní styl – kvalitní spánek, pestrá strava s bílkovinami, dostatek vody a pravidelný pohyb. Sport je přirozený signál pro tělo, aby svaly pracovaly, tkáně se obnovovaly a energie se efektivně využívala.

„Žádné doporučení však není univerzální,“ upozorňuje Procházková. „Každý máme jiné genetické nastavení, hormonální rovnováhu či schopnost zpracovávat živiny. Ke změnám je proto nutné přistupovat individuálně – s ohledem na výsledky měření, zdravotní stav a životní styl.“

Metabolismus není jen o kaloriích – je to mapa energie, výkonu a zdraví. A když ho pochopíme a podpoříme, tělo nám bude dělat radost každý den.