Máte hlad, i když jíte dost? Možná večeříte příliš pozdě
Konec dne se může zdát jako ideální chvíle na větší porci, zvlášť když se přes den nezastavíte. Jenže právě špatné načasování jídel má na tělo větší dopad než množství, které sníte.
Večer bývá často jediným momentem, kdy se na jídlo opravdu soustředíte. A přestože se navečeříte beze spěchu a dosyta, pocit hladu se brzy vrací. Nemusí přitom nutně jít o velikost porcí, tělo v pozdních hodinách zkrátka funguje jinak než přes den. Jeho biologický rytmus řídí nejen trávení, ale i to, jak sytost vnímáte.
Když hormony ovlivňují hlad
Vnitřní biologické hodiny neudávají jen rytmus spánku a bdění, ale promítají se i do toho, jak se během dne mění chuť k jídlu. Pocit hladu je výsledkem hormonálních signálů – především ghrelinu, který podporuje apetit, a leptinu, jenž navozuje sytost. Zatímco ghrelin narůstá ke konci dne, leptin dosahuje nejvyšších hladin v noci, během spánku. Tělo je tak přirozeně nastavené na denní příjem jídla a noční klid.
Pokud ale do tohoto cyklu zasáhne ponocování, nedostatek spánku nebo nepravidelný režim, hormonální rovnováha se naruší. Tělo pak vysílá signály, které neodpovídají jeho skutečným potřebám – leptinu ubývá, ghrelinu přibývá a pocit sytosti se po jídle dostavuje později nebo vůbec. Večerní hlad tak často není důsledkem nedostatečných porcí, ale vašeho rozladěného vnitřního chodu.
Večerní jídlo se nespaluje, ale ukládá
Lidské tělo zpracovává energii nejefektivněji ve chvílích, kdy je vzhůru a vystavené dennímu světlu. Jakmile se setmí, začíná se připravovat na noční režim a metabolismus postupně zpomaluje. Svou roli v tom hraje i hormon melatonin, který se přirozeně uvolňuje za tmy, a kromě navození spánku ovlivňuje i způsob, jakým tělo zpracovává přijatou energii.
Studie publikovaná v časopise Cell Metabolism (2022) potvrdila, že při stejném složení stravy má jídlo zkonzumované večer odlišný dopad než totéž jídlo servírované odpoledne. Ve večerních hodinách totiž dochází k nižšímu spalování kalorií, poklesu hormonu sytosti, výkyvům chutí i většímu ukládání energie do tukových zásob. Pokud si pravidelně dopřáváte pozdní večeře (po 21. hodině), tělo ztrácí přirozenou oporu v tom, kdy má energii přijímat a kdy zpracovávat. A právě v tom může být ukrytý důvod, proč večerní jídlo nepřináší sytost, ale především přibývající kila.
Cirkadiánní půst jako cesta k rovnováze
Pokud večerní jídlo tělu neprospívá, kdy tedy jíst, aby vše fungovalo správně? Právě na tuto otázku odpovídá cirkadiánní půst, přístup založený na sladění příjmu potravy s přirozeným denním rytmem. Jeho základní myšlenkou je jíst ve fázi aktivity, tedy ve dne, a v noci nechat organismus odpočívat, trávit a obnovovat síly.
Na rozdíl od klasického přerušovaného půstu, který klade důraz na délku „postních“ a „jídelních“ oken, se cirkadiánní půst soustředí na načasování jídel během dne. Už jen posunutí večeře na dřívější hodinu může vést k lepší kontrole chutí, hodnotnějšímu spánku i snazšímu hubnutí. Pravidelnost, brzká snídaně a poslední jídlo do soumraku jsou klíčové pro to, aby hormonální signály hladu a sytosti fungovaly v souladu s biologickým rytmem.
Tereza Zajíčková
Beauty a self-care redaktorka vyhledávající (a bořící) mýty kolem krásy a zdravého životního stylu si při psaní ráda zdokonaluje i vlastní pečující rutinu, která je pro ni stejně důležitá jako šálek dobré kávy.
Vánoční rendez-vous aneb rychlý útěk za hranice všedních dní
Válečný survival kit: Když se seriózní politika mění v dívčí formát na sociálních sítích
Týdenní horoskop 2.12.2024-8.12.2024
