Mnoho párů, jejichž vztah skončí rozvodem, se do nového vztahu pouští znovu a často poměrně rychle. V průměru lidé uzavírají nové sňatky asi čtyři roky po rozvodu a tři z deseti to udělají už během prvního roku. Proto stojí za prozkoumání, zda je druhé manželství jednodušší nebo šťastnější než to první.
Existují dva možné scénáře. Na jedné straně jsou lidé, kteří díky prvnímu sňatku už ví, co od partnera a vztahu chtějí, lépe rozumí sami sobě a mají ponětí, co by měli dělat jinak. Z tohoto úhlu pohledu by měla mít druhá manželství větší šanci na úspěch.
Na druhé straně ale mohou vstupovat do nového vztahu s nedůvěrou a obavami, což jim může bránit plně přijmout závazek. Někteří mají navíc takové osobnostní rysy, které jim dlouhodobé vztahy komplikují, a samotná zkušenost z prvního manželství je nemusí změnit. K tomu se přidává i to, že s věkem bývá výběr partnera omezenější, takže lidé někdy skončí ve vztahu, který není dvakrát ideální.
Podle sociologických výzkumů převažuje spíš druhý scénář. Jak ukázala data z amerického výzkumu NLSY (National Longitudinal Survey of Youth), rozvodem končí přibližně 40–50 % prvních manželství, zatímco u těch druhých se podíl rozvodů pohybuje kolem 60 %. Často se také rozpadají rychleji – buď proto, že lidé dříve rozpoznají nefunkčnost vztahu, nebo se k rozvodu díky předchozím zkušenostem snáze odhodlají.
Nový vztah, nové výzvy
Druhé manželství s sebou často nese řadu překážek. Rozpad prvního vztahu může v lidech zanechat strach z dalšího citového závazku, ale také hněv, zklamání nebo pocit zrady, které jim komplikují nový začátek. Pokud někdo rozvod nechtěl, může se z něj zotavovat déle a vstupovat do dalšího vztahu méně připravený.
Zkušenosti z prvního manželství ovlivňují i chování partnerů. Lidé mohou být kritičtější, více hájit své hranice, a tím častěji vyvolávat konflikty, což soužití dvakrát neprospívá.
„Co by si pomysleli lidi“
Důležitou roli hraje také okolí. V případě, že rodina a přátelé nový vztah podporují, adaptace je snazší. Pokud ale stojí spíše na straně bývalého partnera nebo viní jednoho z nového páru z rozvodu, může to vyvolávat pochybnosti i napětí.
Někdy navíc zůstává silné emocionální pouto k bývalému partnerovi, což může v novém vztahu vyvolávat nejistotu a, jak se říká, „zavírat dveře“.
Vliv rodinného zázemí
Jedním z největších problémů druhých manželství jsou nevlastní děti. Propojení dvou rodin bývá složité – řeší se rozdílné výchovy, pravidla i vztahy mezi dětmi a s nevlastními rodiči. Konflikty, které plynou z nedorozumění, mohou výrazně narušovat stabilitu nového vztahu. Další komplikací mohou být finanční závazky, například výživné nebo majetkové vypořádání s bývalým partnerem.
Má druhé manželství větší šanci na úspěch?
Tato otázka zní sice jednoduše, odpověď ale není tak přímočará. Mnoho druhých manželství je velmi šťastných, žádné výzkumy ale nenaznačují, že by byla spokojenější než ta první nebo že by byl život díky nim jednodušší, než kdyby spolu dva zůstali žít „na psí knížku“. Hlavní myšlenka je proto spíše varovná: pokud máte pocit, že by nový sňatek automaticky znamenal zlepšení, nemusí to být pravda. Každý nový vztah přináší vlastní výzvy a je důležité o nich přemýšlet ještě před dalším velkým závazkem.
#Soulmate: 7 znamení toho, že jste potkali svou spřízněnou duši
Slow fade: Proč nejistota ve vztahu bolí víc než rozchod?
Proč znovu toužíme po dvou telefonech