Konec mužské nadvlády v srdci Evropy: Lichtenštejnsko přepsalo ústavu a pouští ženy na trůn

Oficiální prohlášení Knížecího domu z Lichtenštejnska mluví jasnou řečí. Dosavadní řád nástupnictví se s okamžitou platností mění z patrilineární primogenitury na absolutní primogenituru. V praxi to znamená, že napříště se dědicem trůnu a budoucím knížetem nebo kněžnou Lichtenštejnska stane vždy prvorozené dítě panovníka, a to bez ohledu na to, zda se narodí jako chlapec, nebo dívka.

Radikální krok nijak neovlivní současné vedení země. Současnou hlavou státu zůstává jedenaosmdesátiletý kníže Hans-Adam II. , který rodině vládne od roku 1989. Ten už před dvaadvaceti lety, přesně 15. srpna 2004, jmenoval svého nejstaršího syna, osmapadesátiletého dědičného prince Aloise, svým regentem. Alois tak již dvě desetiletí spolehlivě vykonává většinu oficiálních panovnických povinností, zatímco jeho otec zůstává formálním panovníkem. Nové pravidlo se dotkne až budoucích potomků prince Aloise a jeho manželky Sophie. Sám Alois k reformě dodal, že cílem je zajistit, aby v čele země stál vždy ten člověk, který byl na tuto obří zodpovědnost od dětství nejlépe připraven.

Evropu brzy ovládnou ženy, monarchie drží spolu

Lichtenštejnsko svým krokem reaguje na širší společenský fenomén. Ženy na královských trůnech jsou v Evropě čím dál silnějším trendem. Hned několik významných evropských národů má totiž v čele nástupnictví ženské vůdkyně. Patří mezi ně švédská korunní princezna Victoria, belgická princezna Elisabeth, španělská princezna Leonor nebo nizozemská princezna Catharina-Amalia. Tyto mladé budoucí královny jsou navíc známé tím, že drží pevně spolu – v kuloárech se mluví o jejich společné chatovací skupině na aplikaci WhatsApp, kde sdílejí radosti i strasti přípravy na vládnutí.

Průkopníkem v této oblasti byla Velká Británie, která v roce 2011 uzavřela takzvanou Perthskou dohodu. Ta zrušila přednost mužů před staršími sestrami. Díky tomu se v dubnu 2018 stala princezna Charlotte první britskou princeznou v dějinách, kterou v linii nástupnictví nepřeskočil její mladší bratr, princ Louis.

Japonský konzervatismus pod palbou: Princezna Aiko má smůlu

Zatímco Evropa se bleskově modernizuje, na opačné straně zeměkoule vyvolává neochota měnit staré pořádky obří politickou krizi. Japonský parlament sice letos v červenci přijal kontroverzní zákon, který umožňuje adoptovat vzdálené mužské příbuzné starší 15 let do císařské linie, aby se zabránilo vymření dynastie po meči. Šlo o první novelu zákona o císařském dvoru od roku 1949.

Zákonodárci však striktně odmítli jakoukoliv změnu, která by dovolila ženám usednout na pověstný chryzantémový trůn. Jediné dítě současného císaře Naruhita, čtyřiadvacetiletá princezna Aiko, tak zůstává z nástupnictví zcela vyloučena, přestože nedávné průzkumy veřejného mínění ukazují, že drtivá většina japonských občanů by si císařovnu v čele země přála. Následníkem trůnu tak zůstává císařův šedesátiletý bratr Fumihito a po něm devatenáctiletý princ Hisahito. Lichtenštejnsko ukázalo, že tradice se dá s moderním světem propojit s grácií, Japonsko naopak zůstává věrné minulosti bez ohledu na hrozící personální kolaps paláce.