Je lepší chodit častěji, nebo delší trasy?

Nové poznatky ukazují, že nezáleží jen na počtu kroků, ale i na tom, jak jsou rozložené v čase. Právě délka chůze může hrát zásadní roli pro zdraví i kondici.
Tereza Zajíčková
——
29. ledna 2026

Foto: Profimedia

Chůze patří k nejpřirozenějším formám pohybu a pro mnoho lidí je také tou nejdostupnější. V každodenním shonu se ale často odehrává spíš mimoděk – jako součást cesty do práce nebo běžných pochůzek. Otázka zní, zda takto nasbírané kroky tělu skutečně dávají totéž, co souvislá procházka, na kterou si vědomě vyhradíte čas. 

Krátké trasy a jejich limity

Přesuny z domova do práce nebo na nákup mají jednu nespornou výhodu: pomáhají alespoň částečně vyvažovat sedavý životní styl, který je dnes pro většinu profesí typický. Z hlediska celkového objemu pohybu mají kratší trasy svůj význam, zejména pokud by alternativou byla dlouhodobá nečinnost. Problém však nastává ve chvíli, kdy se většina chůze odehrává právě v těchto krátkých intervalech a netvoří souvislejší celek.

Výzkumy totiž ukazují, že tělo na takto „roztříštěný“ pohyb reaguje odlišně než na delší, nepřerušovanou chůzi. V minutových úsecích se organismus jen zřídka dostane do stabilního tempa, při němž by se tepová frekvence udržela na vyšší úrovni po delší dobu. Pohyb pak plní spíš praktickou roli, aniž by tělu poskytl výraznější fyziologický podnět, který by měl výraznější dopad na kardiovaskulární systém či metabolismus. Z dlouhodobého hlediska tak může chybět část benefitů, jež jsou s pravidelnou chůzí běžně spojovány.

Proč má souvislá chůze navrch?

Delší, nepřerušovaná procházka dává tělu možnost ustálit tempo. Srdeční činnost se vyrovnává, cévy mají prostor reagovat na zátěž a metabolické procesy fungují efektivněji. Právě tato kontinuita hraje důležitou roli v podpoře kardiovaskulárního zdraví i celkové fyzické odolnosti.

Důležité je, že rozhodující není pouze počet kroků za den, ale způsob, jakým jsou rozložené v čase. Výzkumy naznačují, že delší úseky chůze snižují dlouhodobá zdravotní rizika výrazněji než stejný objem pohybu rozptýlený do krátkých intervalů. Organismus má během souvislé chůze možnost udržet zvýšenou tepovou frekvenci dostatečně dlouho na to, aby se spustily adaptační procesy, které krátké a přerušované přesuny obvykle nevyvolají.

Jak z chůze vytěžit maximum

Ideální scénář nemusí znamenat hodinové túry ani ambice na maraton. Pro většinu lidí má smysl zachovat přirozený pohyb během dne a zároveň si vědomě dopřát alespoň jednu delší procházku, zhruba v délce čtvrthodiny a více. Tempo by mělo být svižné, ale stále komfortní – takové, při němž se lehce zadýcháte, aniž byste ztratili možnost mluvit. Tato jednoduchá změna často nevyžaduje zásadní úpravy v každodenním rozvrhu, přesto může rozhodnout o tom, zda chůze zůstane jen kulisou dne, nebo se stane skutečnou investicí do zdraví.

Tereza Zajíčková

Beauty a self-care redaktorka vyhledávající (a bořící) mýty kolem krásy a zdravého životního stylu si při psaní ráda zdokonaluje i vlastní pečující rutinu, která je pro ni stejně důležitá jako šálek dobré kávy.

Objednejte si předplatné Harper’s Bazaar

Časopis Harper’s Bazaar
Předplatné

Podobné články

Sleduj nás
na instagramu