Rozchod nikdy není nic příjemného, a to ani když vy jste tím, kdo ho iniciuje. Sice se blížíte k tomu, po čem už nějakou dobu „toužíte“ – tedy svobodě –, zároveň vás ale mohou přepadnout výčitky, smutek a pocit viny. Přece jen vám na tomto člověku kdysi hodně záleželo, možná jste ho dokonce i milovali. Ještě horší než ho vidět trpět je být tím, kdo mu bolest způsobuje. Citům ale neporučíte… Jak se tedy rozejít s úctou k partnerovi?
Ještě předtím, než se rozhodnete podniknout (většinou) nevratný krok, si situaci promyslete. Nejednejte zbrkle v návalu silných emocí, místo toho si v klidu projděte, co vám ve vztahu chybí a zda by to nešlo spravit. Představte si také, jak bude váš život bez vašeho protějšku vypadat. Čas je to nejmenší, co mu můžete věnovat.
Neunáhlete se
Rozchod by neměl přijít zčistajasna, proto dostatečně komunikujte, ještě když jste ve vztahu – sdělte protějšku, že nejste šťastní, a dejte mu šanci s tím něco udělat. Náhlé rozhodnutí z vaší strany pro něho může být dost traumatizujícím zážitkem, obzvlášť pokud má on sám pocit, že je mezi vámi vše v pořádku.
Mějte plán
Pokud žijete ve společné domácnosti, měli byste s rozchodem být připraveni na to, jak to bude dál – budete spolu bydlet pod jednou střechou, ale v různých místnostech, nebo se jeden z vás odstěhuje? A kam? Jak si rozdělíte majetek a kdo tuto zprávu sdělí dětem, pokud nějaké máte? Nenechávejte tato těžká rozhodnutí na partnerovi, který by to nejraději vůbec neřešil. Je fér v této věci převzít iniciativu.

Vyberte správné místo
Pokud se s danou osobou cítíte bezpečně, rozejděte se v soukromí, abyste ji nevystavovali ještě většímu tlaku a ona mohla projevit své emoce. Pokud spolu nežijete, udělejte to u ní doma, abyste mohli odejít. Jestli z této varianty máte obavy, domluvte si schůzku na veřejnosti a mějte v blízkosti někoho, kdo by vám mohl přijít na pomoc. Vaše bezpečí je na prvním místě!
Nerozebírejte staré křivdy
Rozchody nejsou ideální příležitostí k tomu, abyste šli až zbytečně moc do hloubky. Snažte se být empatičtí, buďte k protějšku upřímní, ale nevytahujte staré bolístky, které v této situaci nejsou relevantní. Zároveň mu sdělte jasné důvody, proč podle vás vztah už nefunguje, a umožněte mu reagovat.
Vyhněte se obviňování
Neukazujte prstem na toho druhého, spíš se snažte ze svého pohledu podělit o to, jak (a proč) se cítíte. Například místo „nemáš na mě vůbec čas a já se cítím osaměle“ řekněte „potřebuji být s někým, kdo se mnou může trávit víc času“. Pokud člověku někdo nutí, jaký je, logicky se začne bránit.
Neměňte názor jen proto, že je to těžké
Většina lidí bere rozchody velmi špatně. Pokud jsou reakce silné, může vám toho druhého být líto natolik, že se rozhodnete ustoupit. Nikdo vás ale nemůže uprosit nebo přesvědčit, abyste s ním zůstali, i když ho nemilujete, a tudíž je tato vaše obranná reakce jen prodlužováním nevyhnutelného.

Dopřejte sobě i druhému čas
Po rozchodu se snažte vyhnout vzájemnému kontaktu, ať zbytečně neotevíráte rány. Stáhněte se, nesledujte se vzájemně na sociálních sítích, nepište si ani nevolejte. Buďte digitálně ohleduplní – tedy zvažte, co po rozchodu sdílet na sítě, s vědomím, že by to ten druhý mohl vidět. Laskavost je v tomto případě velmi důležitá.
Co když se rozmyslíte?
Přestože jste vy byli tím, kdo vztah ukončil, můžete začít svého rozhodnutí litovat. Pokud vám teď už bývalý partner začne scházet tak moc, že byste nejraději vrátili čas, zkuste si s ním o tom promluvit. Vyčkejte ale alespoň tři měsíce, abyste si ujasnili, zda se vám jen nestýská po starých časech, a společnou budoucnost opravdu vidíte jako reálnou.