Jak ranní scrollování ovlivňuje produktivitu a pozornost?

První minuty po probuzení výrazně ovlivňují schopnost soustředění i reakci na zátěž. Digitální podněty hned po otevření očí mohou tento přechod narušit ještě před tím, než se den vůbec rozběhne.
Tereza Zajíčková
——
9. ledna 2026

Foto: Profimedia

Ráno se pro většinu z nás odehrává podle podobného scénáře. Otevřete oči, sáhnete po telefonu a ještě v posteli projíždíte zprávy, e-maily nebo obsah ze sociálních sítí. V tuto chvíli nabízí telefon rychlý přehled o dění kolem i okamžitý pocit stimulace, zároveň ale určuje, čemu se pozornost začne věnovat jako první. I proto se stále častěji objevuje otázka, co se změní, když tento ranní návyk na chvíli přerušíte.

Když ráno začne s telefonem v ruce

Po probuzení se mozek nachází ve stavu, kdy ještě není nastavený na rychlé rozhodování ani multitasking. Pozornost je spíš rozptýlená a citlivá na to, čemu ji vystavíte jako první. Pokud se v této fázi objeví proud krátkých a rychle se střídajících podnětů, typický pro scrollování na instagramu, začne se mozek adaptovat na režim neustálého přepínání. To se během dopoledne projeví horší schopností udržet soustředění u jedné věci a častější potřebou znovu kontrolovat telefon, i když k tomu není žádný důvod.

Odložení telefonu po probuzení umožňuje pozornosti stabilizovat se postupně. Mozek má prostor přejít do aktivního stavu bez tlaku reagovat na cizí podněty a priority. Tento klidnější rozjezd se často promítá do vyšší schopnosti plánovat, snazšího návratu k rozpracovaným úkolům a menší tendence začínat den chaoticky.

Stres, vnitřní napětí a ranní nastavení

Ráno bez telefonu dává tělu i mysli čas vstoupit do dne bez okamžitého tlaku. Pozornost není hned směrována k pracovním požadavkům, zprávám ani obsahu, který vyvolává srovnávání. Díky tomu se první minuty nesou v klidnějším tempu a nervový systém nemusí reagovat dřív, než je to skutečně nutné. Do dopoledne se pak nepřenáší pocit naléhavosti, který často vzniká jen proto, že den začne řešením cizích priorit.

Z biologického hlediska v tom hrají roli i hormony. Ráno přirozeně stoupá hladina kortizolu, jenž pomáhá s probouzením a bdělostí. Pokud tento proces není hned zesílen notifikacemi a rychle se střídajícími podněty, zůstává vyváženější a méně stresující. Zároveň se zpomaluje uvolňování dopaminu spojeného s okamžitou stimulací. Mozek si tak hned od začátku nezvyká na rychlé odměny a během dne lépe snáší klidnější tempo i situace vyžadující delší soustředění. Stres tím ze života úplně nezmizí, ale objevuje se později a v míře, se kterou se dá fungovat klidněji. 

Tereza Zajíčková

Beauty a self-care redaktorka vyhledávající (a bořící) mýty kolem krásy a zdravého životního stylu si při psaní ráda zdokonaluje i vlastní pečující rutinu, která je pro ni stejně důležitá jako šálek dobré kávy.

Objednejte si předplatné Harper’s Bazaar

Časopis Harper’s Bazaar
Předplatné

Podobné články

Sleduj nás
na instagramu