It’s official: protiklady se nepřitahují!
Foto: Profimedia
Foto: Profimedia
O tom, že se protiklady přitahují, bylo napsáno už nespočet stran a mnohé vztahy jsou tohoto tvrzení důkazem. V rámci dlouhodobé kompatibility se tuto starou tezi však rozhodli otestovat vztahoví experti – a přišli s tvrzením, že je tomu úplně naopak.
Vědci z University of Colorado Boulder se rozhodli zjistit, jak to s onou přitažlivostí doopravdy je, a k výzkumu použili nejen vlastní analýzu dat, ale také meta-analýzu již existujících výzkumů týkajících se tohoto tématu. Byly zkoumány údaje o milionech heterosexuálních párů nashromážděné za posledních více než 100 let. Zároveň vycházeli z 200 studií, z nichž nejstarší se datuje do roku 1903.
Na základě této studie došli vědci k závěru, že protiklady se ve skutečnosti opravdu nepřitahují. Zkoumané páry měly přes 80 % společných rysů, rozdílnost se projevila pouze ve 3 %. Podle autorky studie Tanyi Horowitz se sice nejedná o absolutní dogma, ale rozhodně o mnohém vypovídá.
Podle profesorky psychologie Angely Bahns působící na univerzitách v Massachusetts a Kansasu si přátele i partnery vybíráme na základě stejných hodnot a názorů. Lidé s opačnými názory a hodnotami spolu dle Bahns určitý čas dokáží být, avšak mnohem rychleji se jejich vztahy rozpadají. Bahns, která se dlouhodobě zabývá okolnostmi, za kterých se lidé dávají dohromady, zjistila, že vždy hraje hlavní roli tzv. zákon podobnosti. Tedy čím více jsou si jedinci podobní, tím více se přitahují, a z oné podobnosti poté vznikne buď vztah přátelský, nebo romantický.
Samozřejmě drobné rozdíly často nevadí a partneři je přecházejí s mávnutím ruky a tvrzením, že všichni přece nemohou být stejní. Bahns však dodává, že cokoliv, co narušuje harmonii, která ve vztahu panuje (v oblastech neshod či nedorozumění), má tendenci většinou ve vztahu přetrvat. Změnit partnera v zásadních hodnotách, které vyznáváme my, bývá komplikované a mnohdy téměř nemožné. Proto je podle Bahns jednodušší vybírat si partnery, kteří jsou s vámi kompatibilní již od samého začátku vztahu, a nedoufat v pozdější transformaci, která je vždy sázkou do loterie. Tvrzení Bahns o podobnosti podporuje i profesor Chris Crandall. Ten uvádí, že dvojice se při budování vztahu vždy snaží vytvořit si společný svět, ve kterém si může vzájemně důvěřovat, cítit se bezpečně a pracovat na dosažení společných cílů. To vše se podle něj dělá mnohem lépe, když jsou si lidé podobní.
O pozitivních dopadech vzájemné podobnosti má mnoho odborníků jasno, zároveň však také upozorňují na fakt, že s žádnou studií se nikdy kompletně neztotožní každý jedinec či pár. Můžeme je brát jako ukazatel toho, co je pravděpodobné, ale rozhodně není třeba na základě studií podnikat nikterak razantní kroky, pokud k tomu nejsou jiné závažné důvody. A že jste vy a váš partner naprosto rozdílní a právě ona rozdílnost vás k sobě přitahuje jako magnet, přičemž váš vztah skvěle prosperuje? Pak možná patříte mezi výjimky potvrzující pravidlo!