I odpočinek se dá naplánovat, změřit a odškrtnout. Deset minut meditace, dechové cvičení, počet kroků, spánkové skóre. To, co má pomáhat vypnout, se tak někdy stává další věcí, kterou je potřeba během dne stihnout.
Návštěva galerie má jinou dynamiku. Pozornost se přesouvá k obrazu, prostoru nebo detailu, u kterého se člověk nečekaně zastaví, aniž by přitom musel sledovat vlastní dech nebo míru stresu. Právě vztah mezi kulturou a psychickou pohodou přitom začíná zajímat i výzkumníky.
Pohled na umění může mít překvapivě konkrétní fyziologickou odezvu. Výzkumníci z King’s College London a Courtauld Institute of Art sledovali, co se děje během dvacetiminutové návštěvy galerie. U lidí, kteří si prohlíželi originální díla v londýnské Courtauld Gallery, zaznamenali pokles hladiny kortizolu v průměru o 22 procent. Změny se objevily také u některých ukazatelů souvisejících s imunitní reakcí a autonomním nervovým systémem.
Ještě zajímavější je, že prohlížení obrazů nebylo pro tělo jednoduše stavem klidu. Vědci současně zaznamenali srdeční aktivitu spojovanou se zaujetím. Umění tak během experimentu doprovázela kombinace nižší stresové reakce a aktivního zapojení – což je docela jiný obraz odpočinku než snaha jednoduše „vypnout“.
Galerie přitom není jediným místem, které se v této souvislosti dostává do pozornosti. Světová zdravotnická organizace (WHO) ve své zprávě o umění a zdraví pracovala s více než třemi tisíci studiemi a zahrnula výtvarné umění, hudbu, tanec, divadlo i literaturu. Kulturní zapojení v nich souviselo s různými oblastmi fyzického i duševního zdraví – od prevence a podpory zdravých návyků až po zvládání některých zdravotních obtíží.
Tento pohled se už přesouvá i mimo akademické prostředí. Ve Velké Británii se kulturní aktivity objevují v rámci social prescribing, kdy mohou zdravotníci pacienty propojit s místními aktivitami a komunitami. Vedle pohybu, dobrovolnictví nebo pobytu v přírodě sem mohou patřit právě muzea, kreativní kurzy či pěvecké sbory. Kultura už tedy není chápána jen jako způsob, jak vyplnit volný čas, ale jako jedna z možností, jak podpořit kvalitu života.
Byla by trochu ironie udělat z návštěvy galerie další položku, kterou je potřeba pravidelně odškrtávat. Na umění je cenné i to, že od něj nemusíte nic konkrétního očekávat. Některý obraz vás zdrží déle, jiný nechá chladnými, výstava může nadchnout i rozčílit. Nic z toho není špatný výsledek.
Možná právě proto má umění ve wellness své místo. Připomíná, že péče o psychickou pohodu nemusí vždy znamenat soustředění na sebe a na to, zda se už cítíte lépe. Někdy stačí věnovat pozornost něčemu, co s vámi na první pohled vůbec nesouvisí.
Beauty a self-care redaktorka vyhledávající (a bořící) mýty kolem krásy a zdravého životního stylu si při psaní ráda zdokonaluje i vlastní pečující rutinu, která je pro ni stejně důležitá jako šálek dobré kávy.
Work spouse aneb Proč se (ne)zamotat do pseudo-vztahů v práci
Pět aktivit, které skutečně prodlužují život
Quiet cracking: když v práci neprásknete dveřmi, ale pomalu se odpojujete