Chřest tradičně vídáme na menu v restauracích od poloviny dubna do konce června – tedy v době, kdy se této plodině věnují festivaly po celém světě. Tato nejen chutná, ale i na pohled krásná plodina má mnoho blahodárných benefitů pro naši krásu a zdraví těla. Má ovšem komplikovanou historii – stala se totiž „politizovanou“ a non-grata zeleninou na stole levicových ideologů.

„Buržoazní zelenina“
Chřest je nesporně jedním z nejpříjemnějších symbolů jara – jeho sezóna vychází na dobu, kdy se otepluje zem a slunce pomalu začíná nabírat na síle. Vedle vajec, mladých kuřátek a králíčků je také symbolem plodnosti (možná je to jeho mírně falickou podobou).
Jeho příjemná, zemitě „zelená“ chuť je však nesmírně příjemnou odměnou po těžké zimě. Pěstování chřestu ale bylo v zemích východního bloku až do 90. let zakázáno, jelikož byl viděn coby symbol buržoazie, a tedy zakázán na stolech i polích. Ne že by se nenašlo pár tajných lokalit, kde se pěstoval jako pochoutka pro vedoucí členy strany.
Konkrétně český chřest se pěstoval v Hostíně až do konce 2. světové války a jeho návrat na místní pole nastal až v 90. letech. Právě chřest z Hostína je považován za jeden z nejsladších na světě. Jedinečnou chuť chřestu ovlivňuje také chladnější klima a pomalý růst.

Jarní poklad pro krásu a zdraví
Tato zelená delikatesa netěší pouze naše oči, ale i naše těla – je totiž plný cenných živin, a to s obsahem minimálního množství kalorií. Kromě obsahu železa, zinku a riboflavinu v sobě má také velké množství antioxidantů. Jen 90 g chřestu obsahuje polovinu denní dávky vitamínu K, který se podílí na srážení krve a zdraví kostí. Má také obzvláště vysoký obsah vitamínu E a C, glutathionu (čistí játra), různých druhů flavonoidů (normalizují propustnost kapilár a cév) a polyfenolů (pomáhají k regeneraci pokožky a redukci zánětů v těle).
Mnohé studie prokázaly, že tyto látky mají vliv na snížení krevního tlaku, ale také silné protizánětlivé, antivirové a protirakovinné účinky.
Je také dobrým zdrojem vlákniny – podporuje pravidelnost a zdraví trávení a může pomoci snížit riziko srdečních onemocnění, vysokého krevního tlaku a cukrovky. Odpírat by si jej neměly ani těhotné ženy, a to kvůli obsahu kyseliny listové (vitamínu B9), která se podílí na tvorbě DNA, dělení buněk v těle a tvorbě krve a růstových procesech před a během těhotenství.

Jak chutná nejlépe?
I chřest se může konzumovat na mnoho způsobů – byť nejznámějším (a nejjednodušším) způsobem přípravy je vaření, i tady se najdou jisté nuance. Důvod, proč jej vaříme, je prostý – během tohoto tepelného opracování se v něm změkčují jinak tuhá rostlinná vlákna, aby byl chřest snáze žvýkatelný a lépe se trávil. Tato pochutina se však může jíst i za syrova – stačí jen odstřihnout dolní tlustou část a škrabkou odstranit tenkou zelenou kůžičku. Čím tenčí kousky, tím lépe se budou žvýkat. Můžete jej také změkčit v dresinku z olivového oleje a citronové šťávy nebo octa.

HB tip: Chřest na másle s citronovou šťávou
Chřest omyjte a odstraňte (ulomte nebo odřízněte) tlusté konce. Následně chřest vložte do hrnce, kde jej budete buď vařit, nebo pařit (pára může o něco lépe uchovat chuť a křupavost). Držte pod pokličkou na mírném ohni asi 5 minut. Mezitím ve vedlejším širokém hrnci nebo pánvi ohřejte asi 3 lžíce nesoleného másla – až se ohřeje a začne tvořit malé bublinky, přidejte šťávu ze čtvrtky citronu a vložte do hrnce uvařený chřest. Restujte chřest jen několik minut, přičemž ho jednou za čas lžící polévejte máslem z pánve. Tento proces můžete regulovat podle toho, jak měkký nebo naopak křupavý chřest preferujete, a to 3–7 minut. Poté chřest ihned přendejte na talíř a posypte malou špetku soli, nejlépe keltské nebo mořské zauzené. Bon appetit!