Znáte ten pocit. Těšíte se na dlouho plánované setkání s blízkou kamarádkou, kvůli kterému jste překopali celý diář. Jenže několik hodin před schůzkou přijde stručná zpráva: Promiň, dnes to nezvládnu. Najednou se dostaví směs zklamání, vzteku i nejistoty. Udělali jste něco špatně? Přestalo na vašem přátelství záležet? Prsty už míří ke klávesnici a v hlavě se rodí ostrá odpověď.
Právě v této chvíli se podle psychologů rozhoduje o tom, zda jednáme impulzivně, nebo s emoční inteligencí.
Výzkumníci z University of Sydney pod vedením Riley Leckie přišli s poznatkem, který může změnit způsob, jakým přemýšlíme o zvládání emocí. Zaměřili se na takzvanou metakognici – schopnost uvědomovat si vlastní myšlenkové procesy a hodnotit, zda naše reakce skutečně odpovídá situaci.
Jinými slovy nejde o to emoce potlačit, ale dokázat si včas všimnout, co se v nás odehrává. Metakognice běžně funguje například při učení nové dovednosti. Uvědomíte si, co ještě neumíte, zjistíte, jaké informace potřebujete, a podle toho upravíte svůj postup. Podle autorů studie lze stejný princip využít i při práci s emocemi.
Ve druhé části výzkumu vědci zjistili překvapivou věc. Účastníci nedostali žádný složitý trénink emoční inteligence. Byli pouze vyzváni, aby po každé odpovědi ohodnotili, jak moc si jsou svou reakcí jistí. Výsledek? Jejich rozhodnutí byla promyšlenější a lépe odpovídala situaci. Samotný okamžik sebereflexe totiž lidi přiměl zastavit se, lépe vyhodnotit okolnosti a zvážit, zda existuje vhodnější způsob, jak reagovat.
Vraťme se ke zrušené schůzce. První impuls možná velí napsat výčitku nebo dát najevo zklamání. Metakognice ale nabízí jiný postup. Než zprávu odešlete, zkuste si položit jednoduchou otázku: Jsem si opravdu jistý, že právě tahle reakce je ta nejlepší?
Možná si uvědomíte, že neznáte všechny okolnosti. Možná bude lepší počkat do druhého dne, až emoce opadnou. Nebo zvolíte otevřenější větu typu: Mrzí mě, že to nevyšlo. Ozvi se, až budeš mít čas. Taková drobná pauza může zachránit vztahy i zbytečné konflikty.
O emoční inteligenci se často mluví jako o vlastnosti, kterou mají jen někteří lidé. Nový výzkum ale naznačuje něco jiného. Nejde o vrozený dar ani o roky psychologického tréninku. Stačí si vytvořit zvyk na okamžik zpomalit a ověřit si, zda naše první reakce skutečně odpovídá realitě. Právě tato krátká pauza může být tím, co odděluje impulzivní rozhodnutí od skutečně zralé emoční inteligence.
Lifehacky slavných, dobré a zdravé jídlo a (kultovní) filmy jsou její hlavní obsesí, o kterou se ráda podělí s čtenářkami Harper’s Bazaar.
Absence iniciativy: Když muž nikdy neudělá první krok, má smysl se snažit?
Čtyři šálky denně bez výčitek? Nové poznatky mění pohled na pití kávy
Láska jako byznys. Zůstat, nebo odejít?