Po mnoho let byla káva jedním z nejkontroverznějších nápojů ve světě výživy. Jedna studie varovala před zvýšeným krevním tlakem, jiná ji spojovala s delším životem. Není divu, že se kolem oblíbeného ranního rituálu vytvořilo množství mýtů. Nejnovější vědecké poznatky ale ukazují, že odpověď není černobílá – a pro milovníky kávy přinášejí spíše dobré zprávy.
Po vyhodnocení desítek let výzkumů dospěla Americká kardiologická asociace (American Heart Association) k závěru, že umírněná konzumace kávy je pro většinu zdravých dospělých bezpečná. Dokonce ji spojuje s příznivějšími výsledky v oblasti kardiovaskulárního zdraví. To však neznamená, že by lékaři měli lidem kávu předepisovat jako prevenci nemocí. Odborníci spíše zdůrazňují, že pokud jste zdraví a kávu pijete rádi, není důvod se jí obávat.
Důvod je jednoduchý – káva patří mezi nejobtížněji zkoumané nápoje. Starší studie sledovaly především okamžitý vliv kofeinu na organismus, například zvýšení krevního tlaku nebo srdeční frekvence. Moderní výzkumy však pracují s daty od statisíců lidí sledovaných po mnoho let. Zároveň se ukázalo, že samotná káva není jediným faktorem. Výsledky ovlivňuje životní styl, kouření, strava, genetické predispozice, užívané léky i způsob přípravy nápoje. Právě proto dnes odborníci nehovoří o tom, zda je káva „dobrá“, nebo „špatná“. Mnohem důležitější je, komu, v jakém množství a za jakých okolností prospívá.
Současná doporučení považují za bezpečný příjem až 400 miligramů kofeinu denně, což odpovídá přibližně dvěma až čtyřem šálkům kávy – záleží však na druhu zrn i způsobu přípravy. Právě u lidí, kteří pijí zhruba dvě až čtyři kávy denně, pozorují studie nejnižší výskyt srdečně-cévních onemocnění, mrtvice, srdečního selhání nebo diabetu 2. typu. Některé výzkumy navíc naznačují souvislost s nižším rizikem předčasného úmrtí. To ale neznamená, že káva sama o sobě prodlužuje život. Vědci upozorňují, že jde o souvislost, nikoli přímý důkaz příčiny.
Ne každá káva působí na organismus stejně. Filtrovaná káva zachytí většinu látek zvaných cafestol a kahweol, které mohou při vyšší konzumaci zvyšovat hladinu LDL cholesterolu. Lidé s vyšší hladinou cholesterolu proto mohou dát přednost překapávané nebo filtrované kávě před french pressem, tureckou kávou nebo vařenou kávou bez filtru.
Odborníci zároveň upozorňují na důležitý rozdíl mezi klasickou kávou a energetickými nápoji. Přestože oba obsahují kofein, energetické drinky často přinášejí jeho vyšší dávky v kombinaci s velkým množstvím cukru, stimulantů a dalších přísad. Právě tyto nápoje bývají častěji spojovány se srdečními arytmiemi nebo dalšími kardiovaskulárními komplikacemi. Zaměňovat jejich účinky s účinky kávy proto není správné.
Jedním z největších poznatků posledních let je zjištění, že účinky kávy nelze vysvětlit pouze kofeinem. Šálek obsahuje stovky biologicky aktivních látek – antioxidanty, polyfenoly, chlorogenové kyseliny nebo melanoidiny vznikající během pražení. Právě jejich vzájemné působení může ovlivňovat zánětlivé procesy, metabolismus, citlivost na inzulin nebo zdraví cév. To je také důvod, proč dvě kávy se stejným obsahem kofeinu nemusí mít na organismus totožný účinek.
Stejně jako u většiny doporučení týkajících se zdraví neexistuje univerzální pravidlo. Těhotné ženy, lidé trpící úzkostmi, nespavostí nebo některými poruchami srdečního rytmu by měli příjem kofeinu konzultovat se svým lékařem. Roli může hrát i denní doba – zatímco ranní espresso většině lidí neublíží, několik šálků vypitých večer může výrazně zhoršit kvalitu spánku.
Výzkum kávy je jedním z nejlepších příkladů toho, jak se medicína neustále vyvíjí. To, co bylo před dvaceti lety považováno za rizikové, dnes díky kvalitnějším studiím získává nový kontext.
Současné poznatky proto místo jednoduchých zákazů nabízejí vyváženější pohled: kvalitní černá káva v rozumném množství může být součástí zdravého životního stylu. Skutečný rozdíl totiž často nedělá samotný šálek, ale celkový způsob života – dostatek pohybu, pestrá strava, kvalitní spánek a schopnost dopřát si i chvíli klidu u oblíbeného nápoje.
Lifehacky slavných, dobré a zdravé jídlo a (kultovní) filmy jsou její hlavní obsesí, o kterou se ráda podělí s čtenářkami Harper’s Bazaar.
Proč jíte, i když nemáte hlad? 5 skrytých důvodů
In The Mood: Naučte se sladit svou touhu s partnerem na jednu vlnu
Cítí se i muži někdy osaměle?