V roce 1945 založili Albert Einstein, J. Robert Oppenheimer a vědci z University of Chicago, kteří se podíleli na vývoji prvních jaderných zbraní v rámci projektu Manhattan, Bulletin of the Atomic Scientists. Tato nezávislá a nezisková organizace sleduje a analyzuje hrozby pro lidstvo a svět, které jsou způsobené člověkem. „Bulletin,“ jak se uvádí v jeho manifestu, „vznikl jako nouzová akce vědců, kteří si uvědomili naléhavou potřebu informovat veřejnost po svrhnutí atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki.“ Tito vědci předpověděli, že atomová bomba bude pouze prvním z mnoha nebezpečných darů z Pandořiny skřínky moderní vědy. A skutečně, vědecký pokrok přinesl nové výzvy s dopady na životní prostředí, veřejné zdraví, kybernetickou bezpečnost i možné zneužití genetického inženýrství a umělé inteligence.
Jak fungují Hodiny posledního soudu?
Právě proto v roce 1947 Bulletin of the Atomic Scientists poprvé publikoval Hodiny posledního soudu (anglicky Doomsday Clock) – symbol představující pravděpodobnost globální katastrofy způsobené člověkem. Ručičky hodin ukazují, jak blízko jsme k zániku lidstva. Pomyslný bod nenávratu je stanoven na půlnoc a čím blíže se ručičky k tomuto času posouvají, tím je situace kritičtější. Za aktualizaci času odpovídá rada Bulletinu, složená z odborníků na jaderné technologie a klimatologii, včetně devíti laureátů Nobelovy ceny. Ti se dvakrát ročně schází, aby posoudili aktuální světové události.
Při svém prvním nastavení v roce 1947 ukazovaly Hodiny posledního soudu sedm minut do půlnoci. Právě skončila druhá světová válka a začala studená válka mezi USA a SSSR. Od té doby byly hodiny upraveny 26krát. V roce 1953 se posunuly na pouhé dvě minuty před půlnocí kvůli testům vodíkové bomby, zatímco v roce 1991, po skončení studené války, ukazovaly 17 minut do globální apokalypsy. Od té doby se čas stabilně zkracuje a 28. ledna 2025 Bulletin oznámil, že ze zbývajících 90 sekund od roku 2023 byla odebrána další jedna sekunda: nyní zbývá pouze 89 sekund do apokalypsy.

Význam jaderné energie v současném světě
Důvody? „V roce 2024 jsme byli svědky nedostatečného pokroku při řešení hlavních výzev, což v mnoha případech vedlo k zhoršení situace,“ uvedl Daniel Holz, předseda Vědecké a bezpečnostní rady Bulletinu. Mezi hlavními obavami jsou válka na Ukrajině a ruské jaderné hrozby, konflikt mezi Izraelem a Gazou s možným rozšířením na Írán a USA, napětí mezi Tchaj-wanem, Čínou a Severní Koreou, ale také stále devastující klimatické změny. Rok 2024 byl nejteplejším rokem v zaznamenané historii a geopolitické napětí situaci jen zhoršuje.
Jaderná energetika ovšem představuje i paradox. Zatímco jaderné zbraně znamenají existenční hrozbu, jaderná energie je čistější a stabilnější než fosilní paliva. Podle zprávy McKinsey Sustainability může jaderná energie hrát klíčovou roli v dosažení energetické stability, neboť poskytuje spolehlivou a flexibilní energii 24/7. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) zdůrazňuje, že na rozdíl od větrných a solárních elektráren, jaderné a vodní elektrárny poskytují stálou dodávku energie.
V České republice se situace ohledně jaderné energetiky vyvíjí. Současný plán na rozšíření Dukovan a Temelína sleduje strategii uhlíkově neutrální energetiky do roku 2050. Jaderná energie by mohla být klíčem k udržitelnější budoucnosti, ale debata nad její bezpečností a významem trvá. Co však neustále ubývá, je čas na Hodinách posledního soudu.