Ještě nedávno se počítalo s tím, že letošní letní sezona bude pro aerolinky růstová. Jenže geopolitika opět připomněla, že stačí několik týdnů napětí, a plány se začnou přepisovat. Uzavření či výrazné omezení provozu v Hormuzském průlivu zasáhlo globální energetické toky a právě letecké palivo patří mezi komodity, které jsou na podobné otřesy mimořádně citlivé. Mezinárodní energetická agentura už tento týden varovala, že výpadky dodávek z Blízkého východu se v dubnu ještě zvýší a Evropa je může začít více pociťovat už během dubna a května.
Nejdůležitější otázka ale zní jinak: Znamená to, že se letos v létě přestane létat? Zatím ne. Přesnější je říct, že trh vstupuje do velmi nervózní fáze, kdy mohou aerolinky reagovat zdražením, omezením kapacity a v krajním případě i rušením některých linek. Nejde tedy o plošný zákaz létání, ale o scénář, v němž bude cestování výrazně dražší a méně předvídatelné než v minulých sezonách.
Krize leteckého paliva v Evropě. Jak moc jsme skutečně v ohrožení?
Evropa zatím není ve fázi, kdy by letadla hromadně zůstávala na zemi. O to zrádnější ale současná situace je. Podle Reuters Ryanair denně komunikuje s dodavateli a počítá s tím, že zásobování by mělo zůstat relativně stabilní zhruba do konce května. Pokud by ale konflikt pokračoval i v dalších týdnech, mohly by se už v červnu nebo během vrcholu letní sezony začít objevovat problémy s fyzickou dostupností paliva na letištích. A právě to je klíčové. Nejde jen o cenu. Když palivo nebude, některé lety jednoduše neodstartují.
Zvlášť citlivá je v tomto směru Velká Británie, která je podle Reuters na dodávkách z Perského zálivu závislejší než část kontinentální Evropy. Už teď se tak mluví o tom, že případné delší trvání krize by mohlo nejrychleji dopadnout právě na britský trh. Současně sílí tlak i na evropskou energetickou politiku jako celek. Evropský komisař pro energetiku Dan Jorgensen uvedl, že se Evropa musí připravit na déletrvající energetický šok a že se v příštích týdnech může nedostatek některých klíčových produktů ještě zhoršit.
Právě to mění tón celé debaty. Zatím nejde o kolaps, ale o křehkou rovnováhu. Pokud se situace neuklidní, první na ráně nebudou nejspíš hlavní dovolenkové trasy, ale méně výnosné spoje, slabší frekvence a linky, které aerolinky udrží jen v případě stabilních provozních nákladů.
V Asii už nejde o teorii. Krize se tam mění v realitu
Zatímco Evropa zatím hlavně vyčkává, v Asii už dopady nejsou jen hypotetické. Korean Air prý od dubna přechází do nouzového režimu, protože její očekávané náklady na palivo prudce vyskočily nad původní plán. Firma interně počítá s tím, že pokud se vysoké ceny udrží, výrazně to zasáhne její letošní byznysové cíle. Nouzová opatření ale nezavedla jen ona. Pod tlakem jsou i další jihokorejské aerolinky. Asie v tuto chvíli ukazuje, jak může vypadat trh, který už se z režimu nejistoty posunul do režimu krizového řízení. Dopravci tam začínají přenášet část nákladů na cestující, upravují výhledy a snižují kapacitu.
Má smysl rezervovat dovolenou hned, nebo raději čekat?
To je otázka, kterou si teď klade téměř každý. A odpověď není úplně černobílá. Pokud člověk čeká na ideální moment, může se stát, že se mezitím ceny posunou ještě výš. Pokud ale rezervuje příliš brzy, musí počítat s tím, že některé aerolinky budou během jara a začátku léta dál přepisovat své letové řády. Na základě současného vývoje se jako pravděpodobnější jeví scénář dražších letenek a selektivních škrtů, nikoli úplné zastavení dovolenkového létání.
Právě proto dává rezervace smysl hlavně u tras, o které bývá tradičně vysoký zájem a u nichž lze čekat rychlé zdražování. Naopak u méně vytížených linek je vyšší pravděpodobnost, že se budou během dalších týdnů přehodnocovat.
Tip Kristýny Mazánkové: Tři místa, kam si ještě v létě udělat výlet
Návrat do harmonie
Pracovní horoskop: Listopad 2023