Létání už dávno není tím, čím bývalo. Zatímco běžní cestující se potýkají s prudkým nárůstem cen letenek a složitějším plánováním tras kvůli geopolitickým konfliktům, ti nejbohatší investují do soukromých letadel. Nejnověji miliardář Bernard Arnault, šéf impéria LVMH, nalil 800 milionů dolarů do společnosti Flexjet, druhého největšího provozovatele privátních letadel na světě. Luxusní cestování zažívá boom a vývoj na trhu naznačuje, že komerční letecká doprava se může stát nejen méně dostupnou, ale i méně pohodlnou pro většinu lidí.
Proč miliardáři investují do soukromého létání?
Arnaultův krok prostřednictvím investičního fondu L Catterton ukazuje, že privátní letectví je jedním z nejstabilnějších segmentů luxusního trhu. Flexjet chce nyní expandovat do Evropy. Otevře nový soukromý terminál v Londýně a chystá interiéry letadel ve spolupráci s lodní značkou Ferretti Group. Trh zároveň stále roste díky tzv. frakčnímu modelu, tedy podílovému vlastnictví letadel. Klienti si tak mohou užívat výhody privátního létání bez nutnosti vlastnit celý stroj. Přibývá i spojení s jinými sektory luxusu od vlaků po wellness.
A co běžní cestující?
Evropská letiště jsou opět plná. Podle dat EU z konce června 2024 se počet pasažérů blíží úrovni před pandemií, tedy téměř 1,1 miliardy přepravených osob ročně. Meziroční nárůst o 8,7 % zaznamenaly všechny členské státy, přičemž Česko patří mezi tři s nejvyšším skokem (+ 18,9 %). To ale neznamená, že létání je jednodušší. Naopak, letenky zdražily v průměru o 14 % (v některých destinacích až o 18 %) a Češi, stejně jako Italové nebo Maďaři, raději volí kratší dovolené a hledají ubytování u známých.
Proč letenky zdražují?
Na vině nejsou jen zvýšené náklady nebo poptávka. Kvůli ozbrojeným konfliktům jsou uzavřeny vzdušné prostory nad Ukrajinou, Ruskem, částmi Blízkého východu i Asie. Trasy se prodlužují až o tři hodiny, čímž roste spotřeba paliva i emise CO₂. Dalším faktorem, který bude v budoucnu ovlivňovat ceny letenek, je přechod na udržitelnější paliva. Od roku 2025 začnou Evropská unie a Spojené království uplatňovat první povinné kvóty na používání SAF (udržitelného leteckého paliva), přičemž minimální podíl bude činit 2 % a v následujících letech se bude postupně zvyšovat. Podle analýzy ING Think může být cena SAF až třikrát vyšší než u tradičního kerosinu, a protože palivo tvoří zhruba 25 % provozních nákladů, směs s 10% podílem SAF do roku 2030 by mohla tyto náklady navýšit o 2,5 až 5 %, což by vedlo k odhadovanému zvýšení cen letenek o 3 až 4 %.
Ve světě poznamenaném konflikty, ekonomickou nejistotou a přechodem k udržitelnější budoucnosti už létání nebude jen otázkou vzdálenosti nebo času. Stále častěji bude odrážet globální křehkost a čím dál častěji nás může nechat sedět na zemi.