Alpine divorce aneb Když dostanete kopačky během horské túry

Ano, mohl by to být výňatek z béčkového románu. Jenže to, co působí jako přehnaná zápletka, má k realitě blíž, než by se mohlo na první pohled zdát. Pro situace, kdy vás partner opustí během túry, se vžil termín alpine divorce.

Nahoru jako pár, dolů jako singles

Když jsem o alpine divorce slyšela poprvé, působilo to na mě jako zbytečně přehnané označení. Kolika ženám se reálně stane, že s nimi partner ukončí vztah na vrcholu Sněžky? Jenže pak jsem narazila na video od @everafteriya, ve kterém popisuje, jak se s ní partner rozešel uprostřed horské túry. A ještě víc než samotný příběh mě zaujaly komentáře pod ním, ve kterých desítky žen sdílely překvapivě podobnou zkušenost.

Partner tak dlouho zrychloval tempo, dokud mi úplně nezmizel z dohledu.

Oznámil mi, že se mnou už nechce být a poté odešel.

Vzal mě na noční trek a záměrně děsil tak dlouho, dokud jsem nedostala panickou ataku.

Jednotlivé příběhy se liší v detailech, ale mají společného jmenovatele: moment, kdy jeden z partnerů přestane brát ohled na druhého.

Příroda jako úniková cesta

Psycholožka Mandy Neeble Diamond pro Self řekla, že za alpine divorce často nestojí jen necitlivost, ale především selhání emoční regulace a neochota čelit nepříjemnému rozhovoru. Venkovní prostředí k tomu navíc může nenápadně vybízet. Místo konfrontace stačí zrychlit krok, vyhnout se očnímu kontaktu a nechat vzdálenost, aby situaci „vyřešila“ za vás.

Problém ale nastává ve chvíli, kdy jeden z partnerů zůstane sám. Nejen s emocemi, které přicházejí s koncem vztahu, ale i s nejistotou z prostředí, ve kterém se najednou ocitá bez opory. Vedle zlomeného srdce se přidává i velmi praktická otázka: jak se vlastně dostat zpátky?

Právě v tomhle momentu dochází k něčemu, co odborníci popisují jako ztrátu emocionálního bezpečí. V jediné chvíli mizí pocit vztahové jistoty i základní fyzická opora. A kombinace obojího může být mnohem silnější, než by se na první pohled zdálo.